Jak získat nesmrtelnost? Čím odloudit muže? Jak překonat bránu do země mrtvých? Má smysl bojovat proti osudu? Proč se bít za spravedlnost? Jak ochránit své bohatství? Koho milovat? Kdy odejít a kdy se zase vrátit? Komu důvěřovat?
Vydavatelství OneHotBook v současné době do audio podoby převádí zejména knihy, které jsou novinkami a bestsellery zároveň. Při stoupající oblibě mluveného slova, které už dávno neposlouchají jen zrakově postižení, je jen dobře, že tvůrci nezapomínají ani na klasická díla, často „povinnou četbu“ či knihy našeho dětství.
Jednou za čas mám potřebu nějakého historického příběhu. Když jsem narazila na Petiškovi Báje a pověsti z mého oblíbeného Egypta, byla volba jasná. Těšila jsem se na skvělého interpreta Miroslava Táborského, kterého jsem naposledy slyšela naživo předčítat povídky R. Fulghuma z jeho nové, ryze české knihy Poprask v sýrové uličce (super zážitek!), na exotickou, orientální hudbu k navození atmosféry a byla jsem zvědavá také na celkový zážitek z načtení, resp. ze zrežírování, kterého se opět ujala mně i ostatním posluchačům mluveného slova jistě velmi dobře známá Jitka Škápíková (Porodní bába, Dívka, která spadla z nebe, Složka 64 a mnoho jiných audioknih nejrůznějších žánrů). Jak se jim to tedy povedlo?
Rozhodně skvěle! Herec své kvality dokázal již mnohokrát a nevylámal si zuby ani na těchto bájích a pověstech. Hudba je povedená, dobová a jemná, ale na můj vkus jí - nebo i dalších zvukových doprovodů - mohlo být více a celkově by neškodily ani delší znělky, u kterých by se dalo více rozjímat, zejména o poučných koncích příběhů.
Audiokniha vám nabídne hned čtrnáct různě dlouhých vyprávění, dohromady takřka čtyři hodiny zábavy. A když píši zábavy, skutečně nechybí ani trocha legrace pro dospělé (seznámíte se třeba s Bohyní Vlhkosti či s Baťou, kterého se žena pokusila zabít na několik způsobů, a stejně vždy znovu obživl). Co také báje a pověsti obsahují, jsou ponaučení, která jsou navíc stále aktuální. Stále stejní ve své podstatě jsou pak lidé, díky čemuž jsou některá díla nadčasová, stávají se klasikou. A proto také všechny zákeřnosti, láskyplné oběti, zrady, milostná vzplanutí, touhy nebo nesmrtelná přátelství jsou (a budou) „v kursu“ navždy.
„Moudrosti se nezmocníš lstí. Moudrý jde vlastní cestou. Moudrý si k vědění pomůže sám.“
„Spravedlnost může často bloudit, ale nikdo ji nemůže zabít.“
Určitě nezaškodí připomenout si mezopotámského Gilgameše a Enkidua i všechny egyptské bohy, včetně všudypřítomného boha Slunce, a poslechnout si o stvoření světa tentokrát trochu jinak nebo hned několik méně známých příběhů se zajímavou pointou či náboženským poselstvím – a to vše s hrdiny s krásnými, dlouhými, archaickými jmény. Chuenanupovi zdar!
75 %
