Blumová, Přítelkyně smrti - 1. část:

Bernhard Aichner, rakouský autor a fotograf žijící a tvořící v Innsbrucku, do kterého také zasadil svůj příběh, napsal originální dílo o funebračce, tedy ženě, jež vozí, myje, šije, maluje a jinak upravuje mrtvoly.

„Jestli budeš lhát, podpálím tě.

Moje nohy! Nemůžu s nimi hýbat. Pomozte mi!

Rozuměl jsi?“

Anotace

Jak daleko byste zašli, abyste pomstili toho, koho milujete?

Brünhilda Blumová doufala, že tajemství, které dávno pohřbila, již nebude muset nikdy odkrýt. Pak ale za podivných okolností zemře její manžel a Blumové se z minuty na minutu zhroutí svět. Brünhilda plánuje pomstu. Především si však klade otázky: Co se doopravdy stalo? Proč musel Mark zemřít? Když najde odpovědi, začne jednat. Nemilosrdně.

Jak toho může být schopná?

Odpověď na to leží v minulosti staré mnoho let...

Autorův thriller je surový a bolí. Obsahuje několik zajímavých momentů a dobrých nápadů, nicméně způsob až příliš snadného „řešení situace“ hlavní postavy Blumové a nepříliš originální postupy „řešení situace“ mě zpočátku trochu zarazily. Říkala jsem si: Autor píše dobře a velmi čtivě, používá kratší, úderné věty, ale myslí tohle skutečně vážně? Vždyť i samotné Blumové připadalo divné, že jde všechno tak snadno. Tedy až na drobné „škobrtnutí“, které nicméně pouhou výhružkou zažehlila. To jsem ovšem ještě nevěděla, co přijde pak!

Přítelkyně smrti je příběhem o pomstě. O exekuci pomsty. Představte si, že jste odjakživa, nebo aspoň kam až vaše paměť sahá, nešťastní. Abyste se vymanili z pekla, rozhodnete se zajít až za pomyslnou čáru společenské únosnosti. Chcete svobodu. A v tu chvíli, naprosto neočekávaně, najdete nesmírné štěstí. Lásku. Vše je krásné! Celých osm dlouhých let. Pak ale jednoho dne jako obvykle máváte na rozloučenou, a najednou je všemu konec! Přímo před vašima očima se stane tragická ...ehm nehoda? Ale co když to vůbec nebyla nehoda ani náhoda?

Pomsta je jednou z vůbec nejsilnějších metel. Blumová toho zjistí tolik, a ještě trochu víc na to, aby se rozhodla definitivně odrovnat ďábly, kteří se skrývají v rouše beránčím. Všichni jsou veřejně známí a oblíbení. Nikdo by to do nich neřekl. Ona je nechce pošpinit, prostě jen chce udělat co je správné.  Je ale její „řešení situace“ správné?

„...už nekřičí. Na okamžik se zdá být všechno v pořádku. Blumová zavře zavazadlový prostor a otočí se. Malé odpočívadlo na dálnici. Zastaví se jí srdce. Nic není v pořádku. Strnule zírá před sebe. Není sama.“

Tohle si musíte přečíst! Přítelkyně smrti je napínavé a propracované dílo s velmi pěkně metaforicky pojmenovanými viníky. Po dočtení jsem navíc pochopila i to, proč bylo naoko „vše snadné“ i důvod, proč se autor rozhodl pro odtajněný popis příběhu... Zkrátka Na hvězdy se musí čekat! :)

Ačkoliv původně jsem chtěla knihu hodnotit průměrnou známkou, musím ji po jejím dočtení doporučit! Určitě stojí za přečtení. Autorův styl je nesmírně čtivý a má spád. Kniha neobsahuje žádné zbytečné pasáže. A co víc, začátkem příštího roku má vyjít i pokračování této série opět s Blumovou v hlavní roli! Kdo se jí asi tentokrát postaví do cesty?

79 %