- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Z té první kategorie mne zcela deptá Pavel Čapek, který komentuje lyžování. Je zcela jistě bezvadně připraven, má haldy údajů o závodnících, má příjemný "poslouchatelný" hlas, ale také má sklony k dlouhým slovometným výpadům, které jsou už pro mne vysloveně nepříjemné. Když Pavel Čapek komentuje, můžeme si být jisti, že na posluchače/diváky vyvalí lavinu vět a slov, které postrádají interpunkci, jsou monotónní a každý takový slovní výstřel trvá hodně dlouho. Taková slovní dávka je složena třeba z deseti vět, přičemž věty nejsou odděleny ani tečkami, čárkami, pauzami a každá další věta je zcela z jiného ranku. Do jednoho balíku vměstná větu o okamžitém stavu závodníka, manželce jeho kamaráda, názoru šéfa naší výpravy na mazání, počasí v průběhu včerejška, počtu lyží, co má náš závodník s sebou, kdy se oženil a jakou lyžařskou historii má jeho manželka, názor druhého nejlepšího švéda na připravenost tratí. V rámci multivěty si ani nepovšimne, že náš závadník měl kolizi, později že dokonce upadl, ačkoliv na obrazovce je vše snímáno, dokonce opakovaně. On prostě tím čtením nejrůznějších informací z jeho poctivé přípravy nestačí sledovat a komentovat závod samotný. To se projevilo několikrát, například ve štafetách, když náš závodník upadl, divil se spolu s Katkou Neumannovou, kde zaostal a proč. Přitom diváci ten pád viděli v přímém přenosu. Jenže v té chvíli bohužel Pavel Čapek perlil své svinutá souvětí o všem možném, jen ne o průběhu závodu. Jeho komentář mne téměř vždycky hodně odtahuje od závodu samotného a vlastně se snažím ho moc neposlouchat. Ale ono to prostě nejde.
Podobně je na tom komentátor rychlobruslení. Ten alespoň nezahlcuje diváky přílišnými podrobnostmi, které v naprosté většině nikoho moc nezajímají, protože tak detailně závodníky ani neznají. Nicméně i jemu unikají zásadní věci přímo z průběhu závodu a následně se diví, což vyvolává divení u diváků, čemu se diví. Klasicky včera při 10 km mužů. Poslední dvojice na ledě, jasný vítěz závodu, když tu závodník udělá fatální chybu při přejezdu do druhé dráhy, což televize zachytila a několikrát zopaovala hned, jak to nastalo. Komentátor to přešel bez povšimnutí a po skončení závodu evidentně naštvaný závodník situaci jasně dokresloval svým jednáním, gesty, obličejem. Nicméně náš komentátor neustále o něm mluvil jako o suverénním vítězovi a jeho zlaté medaili. Ani mu nevadilo, že korejec, původně druhý, jásal s vlajkou nad hlavou už v průběhu závodu. Až k okamžiku, kdy jury oficiálně rozhodla o jeho diskvalifikaci a záběr toho přestupku už byl opakován asi po šesté náš reportér situaci zaznamenal a burácivě komentoval chybu závodníka ÁÁÁha... ÁÁÁha... no to je samozřejmě proti pravidlům! Bylo to hodně směšné, až trapné, především amatérské.
Okrajově se zmíním o snowboardingu. tady komentátor si snad ani toto označení nezaslouží. Jeho výkony byly plné trapných přeřeků, oprav, neustálých korekcí, korekcí korekcí a evidentních nesmyslů. Výkon tohoto komentátora (Hölzel) považuji snad za nejtragičtější vůbec. Navíc jeho zesměšňování zejména závodnic bylo udivující a trapné. Nejen že absolutně nedokázal komentovat závody a jednotlivce, on je ani nedokázal rozpoznat, ale dokonce se mu to nedařilo ani při opakovaných zpomalených záběrech.
Naopak za tradičně kvalitní považuji komenty Petra Vichnara (sjezdy) a solidní, i když určitě ne bez chyb a občas nesmyslných informací, komentování hokejů. Třeba takový curling, který sleduji opravdu jen výjimečně, ale docela rád, tam se mi komentátoři vysloveně líbí jak po stránce laické, tak i přiměřeně odborné. Zejména ten spolukomentátor je velmi příjemný, nezahlcuje diváka zbytečnými technickými a odbornými detaily, podává srozumitelná vysvětlení a jeho čeština je brilantně poslouchatelná.
Je škoda, že ČT v případech některých komentátorů neobsadila jednotlivé posty kvalitněji, že ty kvalitní poctivé komentátory nenavedla na rozumnější míry informací a nevysvětlila jim, co diváci preferují, chtějí slyšet, ještě mohu přijmout a co už je za hranicí přijatelnosti. Vždyť naprostá většina diváků je v jednotlivých sportech za laiky, chtějí se podívat na naše závodníky a jsou rádi za přiměřené vysvětlení a doplňující informace. Přiměřenost je asi to, co dost komentátorům prostě chybí. Škoda, ten sportovní zážitek je pak poněkud znehodnocen.
Další články autora |
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...