Učitel je spotřebním materiálem systému

Slyšíme to vlastně pořád. Nedávno v rozhovoru s Janou Strakovou: „Naši učitelé naopak kladou důraz na výsledky“. Ale opravdu to jsou právě učitelé, kdo klade důraz na výsledky?

A těmi výsledky jsou myšleny výsledky testovatelné a testované. Ale netestují učitelé. Testuje systém se svými jednotnými přijímačkami a jednotnými maturitami. Ani vysoké školy se neobtěžují třeba s pohovory a nechají uchazeče semlít nějakými testy. Třeba sciotesty, které znevýhodňují sociálně slabší. Dokonce i ČŠI vymyslela za drahý peníz testovacího inspis-molocha. A systém teď poslal deváťáky do škol ne za vzděláváním, ale na přípravu na přijímačky. Učitel je ten poslední, kdo s tím něco nadělá.

Kdyby měli jinak nastavený svůj úkol, uvažuje Jana Straková. Ale nemají. Učitelé mají celkem volně nastavené Rámcové vzdělávací programy, ale ty jsou drceny požadavky všech výše jmenovaných testů. Na základce přijímačkami, na střední maturitami. Rámcové vzdělávací programy ještě voněly novotou, ale už byly atakovány tzv. standardy, jimž systém zadal jednoznačný úkol: testovatelnost. Obávám se, že ta všudypřítomná testokracie zatím jednoznačně vítězí. Ale systémově – ne v hlavách učitelů.