Ta naše maturita česká, ta je tak hezká… Nebo ne?

V nekonečné diskusi o maturitě zaznělo od jedné diskutující, že maturita je zkouška, která funguje století. Jasně. Není nad tradici, není nad c. a k. nostalgii. Bylo to za Rakouska (rozuměj ještě Uherska), tož musí to být stále.  

K čemu vlastně je maturita? Táž diskutující píše, že k ukončení a souhrnu studia na střední. Tečka. Silný argument, co myslíte? Jenomže nad smyslem maturity – jak píše Daniel Münich – opravdu nikdo moc nepřemýšlel. Maturita je především rituál. Šolna, potítko, paráda.

Problém maturity (státní, nestátní) je ale úplně jinde. Kde? To naznačuje Tomáš Feřtek: Lidé, kteří třeba ve čtyřiceti chtějí změnit profesi a potřebují získat maturitní vysvědčení, ať už jde o hasiče, policisty, úřednice, by asi měli mít k dispozici cestu, jak si zvýšit kvalifikaci.

Proč to ale musí být jen ta cesta maturitní? Státně maturitní? Řešení je vlastně jednoduché. Vykašlat se na rituální maturitu a vyřešit tu nesmyslnou podmínku mít maturitu. Třeba tím, že by stačilo mít ukončené čtyřleté středoškolské vzdělání. Ukončené čtvrtým vysvědčením.

Podstatnou informací by měl být prospěch v odborných předmětech. Zdravotní setra, ajťák, stavař. Někdo potřebuje matematiku nebo češtinu víc, někdo zase míň. Zato potřebuje víc anatomii, programování, materiály. Tady je smysl maturity, kteří někteří stále nechápou.

Jednotná maturita, maturita přes kopírák, je vlastně holý nesmysl. Většinou ji – všimněte si – obhajují gymnasijní profesoři. Na gymnásiích totiž nejde o jasnou odbornost. Ale mohlo by jít i tam. Maturant by si mohl (směl a měl) maturita skládat dle potřeby dalšího (VŠ, ne VŠ) studia.

Jenže proč něco měnit, když tu je stoletá tradice? Jiná diskutující píše, že Téměř všechny argumenty pana DM jsou argumenty proti státní maturitě jako celku.  Ano. Už je totiž načase, aby se o maturitě diskutovalo jako o celku. A bez těch svazujících staletých nostalgií.