Úvaha poněkud nekorektní

Antonín není ekonom. Antonín je topič elektrárenský. Když ale prudce stouply ceny elektřiny a vláda přišla s návrhem na zdanění mimořádného zisku (nejen) výrobců elektrické energie, napadlo jej, že zisk způsobený vysokými výnosy se dá snížit zvýšením nákladů, čímž jeho zaměstnavatel ušetří na daních.

A samozřejmě by, jistě zcela nezištně a zcela v zájmu svého zaměstnavatele, uvítal především zvýšení nákladů na mzdy. Proto jej nemile překvapilo, když očekávané zvýšení mzdy bylo směšné ve srovnání s čísly zuřící inflace. 

Ale Antonín je trpělivý a umí si počkat. Došlo mu, že zvýšení jeho základní mzdy by se promítlo do nákladů i v dalších letech, a to už se zase energie může prodávat za úplně jiné ceny. 

A tak čekal, že dostane pěknou sumu jako třináctý plat. Aspoň bude letos na pořádnou dovolenou. 

Jaké však bylo jeho překvapení, když se jeho letošní třináctý plat lišil od toho loňského jen o drobné. A přitom v televizi říkali, že letos stoupla průměrná měsíční mzda ze všech oborů nejvíc právě u výrobců elektrické energie.

Antonín není ekonom, ale prostý topič. Ale začíná tušit nejen, že průměr je mnohdy jen nic neříkající číslo, ale i to, kdo pomohl firmě, ale především sobě.