Sběrači

Těžko říci, zda je to způsobeno skutečností, že Slovan sebere všechno, co není přibité, nebo se jedná o atavismus z paleolitu nebo dob ještě vzdálenějších, ale sbírání lesních plodů je u nás tradicí, která by asi měla být vyhlášena nehmotným kulturním dědictvím. Na příkladu přístupu ke sběru borůvek, které právě dozrávají, můžeme demonstrovat, kdo to jsou sběrači a jak se od sebe liší jejich jednotlivé typy.

1. Sběrač rekreační - labužník

Do lesa vchází v kterékoliv denní době, bez pevného cíle i bez nádobí, ale vyzbrojen nadějí, že tu něco chutného určitě objeví. Borůvky jednou rukou trhá a do dlaně druhé ruky vkládá a po nasbírání přiměřeně velkého sousta okamžitě konzumuje. Dobře ví, že nejlepší chuť mají borůvky čerstvě utržené a ještě plné života.

Zde si dovolím krátké odbočení. Vegetariáni a vegani často vytýkají nám všežravcům, že maso v naší stravě znamená pojídání mrtvol a proměnu našich žaludků ve hřbitovy. Jen málo tvrzení je vzdáleno pravdě více než toto. Dělící čára mezi živou a neživou přírodou probíhá úplně jinde. Každé zrnko rýže, čočky či ovsa je živým organismem. Umírá teprve vařením a konzumací. Počet usmrcených organismů, tedy mrtvol v žaludku právě nasyceného vegana je tak nepochybně vyšší, než je tomu u masožravce.

Ale zpět k tématu. Sběrač - labužník sbírá borůvky v podstatě mimoděk. Pokud jeho zrak zahlédne jiné lesní plody, neváhá zpestřit svůj okamžitý jídelníček i o ně, ať už se jedná o maliny, ostružiny či brusinky.

Zkušenější jedince nepřitahují velké plochy borůvčí, protože dobře vědí, že ty jsou naopak vysoce ceněné a vyhledávané ostatními sběrači, a je tedy pravděpodobnější, že zejména ke konci sezóny budou dokonale zbaveny plodů.

Z lesa odchází rekreační sběrač s rukama stejně prázdnýma, jako do něj vcházel, ale s neutuchající nadějí, že zítra si svou čerstvou dávku vitamínů najde znovu. A snad jen barva jeho prstů pozorovateli prozradí, že lesem neprošel zcela nevšímavě k jeho plodům.

2. Sběrač - samozásobitel

Pokud sběrač - labužník narazí na zvlášť bohaté naleziště, je nasycen, ale borůvky jsou neobyčejně velké a vypadají lákavě, může se stát, že odněkud vyštrachá nějaký vhodný obal a část sběru si odnáší domů. Povrchní pozorovatel by ho mohl zaměnit za samozásobitele, ale mezi těmito skupinami existují zásadní rozdíly.

Sběrač - samozásobitel vchází do lesa brzy ráno, a to nejen nejen s pevným záměrem, co bude sbírat, ale vybaven zpravidla skládací židličkou a nejméně dvěma, někdy i více nádobami. Malá nádobka slouží k přímému sběru a nahrazuje tak labužníkovu dlaň. Ty další slouží k bezpečnému shromažďování a uschovávání již sebraných plodů. Ten, kdo to zažil, ví, že sbírat neopatrným pohybem rozsypané borůvky ze směsi jehličí, drobných větviček a trávy je nadlidský úkol. A je jednodušší smířit se s malou ztrátou z malé nádobky, než ponechat lesní zvěři výsledek několikahodinové práce.

Jiných lesních plodů si nevšímá a sbírané borůvky ochutná jen sporadicky. Z lesa vychází většinou až po naplnění všech nádob, ale nutnou podmínkou to není.

3. Sběrač - podnikatel

Je-li úroda borůvek mimořádná, může samozásobitel dojít k závěru, že by přebytky mohl místo nezištného darování příbuzným zpeněžit jejich prodejem. To ovšem ještě neznamená, že se stává trvalým podnikatelem.

Skutečný sběrač - podnikatel přichází do lesa vybaven velkými nádobami, zpravidla vědry a také hřebenem, kterým borůvčí nemilosrdně pročesává téměř naslepo. Jejich chuť téměř nezná, protože hřebenem očesává i část listů a nemá čas zdržovat se přebíráním. K tomu dojde až po odchodu z lesa, kdy jsou plody odděleny, přemístěny do nádob a předány k následnému prodeji.

Ostatní lesní ovoce ho zajímá jen v případě, že borůvková sezóna skončila a trh si právě žádá třeba brusinky.

4. Sběrač - škůdce

Sběrač - škůdce vtrhne do lesa v tlupě ne nepodobné rodině. Muž zatluče do země kolík z jedné strany zašpičatělý, z druhé opatřený dřevěnou deskou sloužící jako provizorní sedátko. Tímto úkonem prakticky skončila manuální část jeho práce a nadále se zabývá sledováním okolí a drobnou instruktáží.

Na sedátko usedne žena vyzbrojená hřebenem a po okolí se rozběhnou ostatní členové tlupy, často odrostlejší děti. Vytrhávají borůvčí a nosí ho k sedátku. Žena je pročeše hřebenem a poté odhodí stranou. Les po jejich nájezdu vypadá jako válečné pole.

Po upozornění na naprostou nepřijatelnost tohoto chování zpravidla opustí prostor, ale asi ne svůj způsob sběru.

Tato odrůda sběračů je naštěstí na ústupu. Její výskyt byl naposledy zaznamenán před několika lety v blízkém okolí Máchova jezera. Nelze ovšem vyloučit, že takto sbírá borůvky i nadále v méně přístupných a navštěvovaných lokalitách. Proto borůvky nekupujte někde u cesty a raději si na ně zajděte do lesa. Pro začátek doporučuji zařadit se mezi labužníky.