Čtyři miliardy korun, o které stát údajně přijde "pozdním" podpisem prezidenta republiky, jsou ve srovnání s tím pakatelem pod hranicí rozlišovacích schopností i velmi bystrého pozorovatele.
Petr Pavel si dovolil otálet s podpisem vládního zákona upravujícího důchody. Bylo to sice otálení trvající pouhý den, ale hned se objevily spekulace, co tím chtěl prezident naznačit, a ministr financí se nechal slyšet, že státní rozpočet vinou tohoto otálení přijde o čtyři miliardy korun.
Nechci spekulovat o tom, proč Petr Pavel podepsal zákon později, než vláda očekávala, protože, pokud se tu stala chyba, je to v první řadě chyba vlády. Zákon totiž byl podepsán zhruba v polovině lhůty, kterou prezident na podpis zákona má. Je tedy jenom chybou vlády, že mu zákon k podpisu nebyl předložen dříve.
Argument, že vláda zákon nemohla předložit k podpisu dříve, protože jej musel nejprve projednat a schválit parlament, neobstojí, pokud se podíváme na tápání vlády v problematice důchodů v delším časovém horizontu.
Když někdy v červenci roku 2021 začalo být zřejmé, že inflace neklesá a způsobí extrémní nárůst výše důchodů, ministr práce a sociálních věcí namísto, aby začal vážně jednat o úpravě zákona o valorizaci důchodů, jal se propagovat předčasný odchod do důchodu.
Vyrobil tím několik desítek tisíc předčasných důchodců, kteří oproti veškeré logice i zdravému rozumu už navždy budou pobírat vyšší důchody, než jejich vrstevníci, kteří byli tak naivní, že s žádostí o důchod počkali až na řádný termín. Částka, kterou tak stát vyplatí navíc, je nevyčíslitelná.
Následně byl sněmovnou protlačen zákon snižující valorizaci důchodů tak, aby těm, kteří do systému přispívají, neklesala životní úroveň rychleji, než těm, kteří jsou příjemci. Tento zákon sice byl krokem správným směrem, ale byl projednáván ve stavu legislativní nouze, která ovšem reálně neexistovala. Pozdní projednávání tohoto zákona bylo totiž pouze důsledkem váhání vlády, nikoliv vlivem nějakých mimořádných událostí.
Nedá se proto vyloučit, že Ústavní soud tento zákon prohlásí za neústavní. Ekonomické důsledky by v tomto případě byly katastrofální.
Čtyři miliardy korun, o které stát údajně přijde „pozdním" podpisem prezidenta republiky, jsou ve srovnání s tím pakatelem pod hranicí rozlišovacích schopností i velmi bystrého pozorovatele.
