„Vyhlídky Afriky jsou chmurné, protože naše sociální politika je založená na tom, že jejich inteligence je stejná jako naše, zatímco testy říkají, že tomu tak není.“
„Vyhlídky Afriky jsou chmurné, protože naše sociální politika je založená na tom, že jejich inteligence je stejná jako naše, zatímco testy říkají, že tomu tak není,“ prohlásil v roce 2007 v interview s deníkem Times americký vědec James Watson, oceněný Nobelovou cenou za objev struktury DNA ve tvaru dvojité šroubovice. A pokračoval, že ačkoliv si přeje, aby si lidé byli rovni, „lidé se zkušeností s černošskými zaměstnanci shledávají, že tomu tak není“. Za tato slova mu laboratoř Cold Spring Harbor, ve které pracoval, a to dříve i ve vedoucích funcích, odebrala titul kancléře a musel odejít i z administrativy laboratoře. James Watson se pak za své výroky omluvil a byly mu ponechány alespoň čestné tituly emeritní kancléř a čestný profesor.
Na začátku letošního roku však vyšel dokument americké televize PBS „Američtí mistři: Dekódujeme Watsona“, ve kterém dnes již devadesátiletý vědec podle Guardianu řekl, že jeho názory se nezměnily: „Byl bych rád, kdyby se změnily, aby byly nové poznatky, které říkají, že výchova je mnohem důležitější než přirozenost. Ale žádné takové poznatky jsem neviděl. A jsou rozdíly v průměrných hodnotách IQ testů černochů a bělochů. Řekl bych, že ten rozdíl tam je, je genetický.“
V reakci na tato slova laboratoř Cold Spring Harbor dnes již devadesátiletému genetikovi odebrala i zbývající čestné tituly a distancovala se od něj.
„Tvrzení doktora Watsona jsou zavrženíhodná, nepodložená vědou a v žádném případě nereprezentují laboratoř Cold Spring Harbor, její sponzory, pracovníky nebo studenty,“ stojí v prohlášení, které laboratoř vydala.
Laboratoř sice Watsonovi děkuje za jeho přínos vědě, činnost ve funkci prezidenta a kancléře a za vedení projektu lidského genomu, ale „tvrzení, která uvedl v dokumentu, jsou úplně a naprosto neslučitelná s našimi cíli, hodnotami a způsoby jednání a vynucují si zpřetrhání zbývajících vazeb,“ distancuje se od vědce.
Proč ten tvrdý odsudek? Vždyť Richard Lynn a Tatu Vanhanen ve své knize „IQ and the Wealth of Nations“ vydané v roce 2002 konstatovali, že rozdíly v ekonomickém vývoji jednotlivých států jsou z větší části způsobeny rozdíly v inteligenci národů vypočítané na základě výzkumů a IQ testů v jednotlivých zemích.
V jejím volném pokračování v roce 2006 nazvaném „IQ and Global Inequality“ své myšlenky dále rozšířili a odpověděli na kritické připomínky k předchozí knize. Oni však z vědecké komunity vyloučeni nebyli. Jejich tabulku porovnávající průměrné hodnoty IQ a HDP jednotlivých zemí světa je možno najít i na Wikipedii a lze z ní vyčíst, nejen to, že průměrná hodnota IQ se pohybuje od 108 bodů zjištěných v Hongkongu a v Singapuru až po 59 bodů pro Rovníkovou Guineu, ale i to, že existuje významná korelace mezi úrovní IQ a hodnotou HDP na hlavu.
Samotný James Watson si na svém vlastním IQ nikterak nezakládá. Ve škole nepatřil mezi nejlepší studenty a za svůj úspěch na poli vědy dle svých vlastních slov vděčí spíše kombinaci pracovitosti a štěstí.
Je tedy „zavržení“ Jamese Watsona dalším projevem zduřelé politické korektnosti, jak naznačují některé komentáře?
Tak jednoduché to samozřejmě není. James Watson s velkou pravděpodobností zná obě knihy zmíněných autorů. Ale jako vědec by měl rovněž vědět, že hodnota IQ je v kterékoliv populaci rozložena podle Gaussovy křivky od hodnot blízkých nule až k hodnotám kolem 200, přičemž největší část její populace vykazuje hodnoty blízké průměru. Rozdíly mezi obyvateli jedné země jsou tedy podstatně větší než rozdíl mezi premianty a posledními zeměmi zmiňované tabulky.
A další velmi důležitou skutečností je, že lidský mozek se vyznačuje značnou schopností reagovat na podněty a zlepšovat svoji výkonnost, především v dětském věku, ale tuto schopnost úplně neztrácí ani ve stáří. Intelektuálně náročná práce nebo vhodný trénink mozku tak může do značné míry ovlivnit výslednou hodnotu IQ podobně, jako sport zlepšuje fyzickou kondici. Práce náročná na logické myšlení tak pozitivně ovlivňuje hodnotu IQ, duševní lenošení ji naopak může snižovat.
Ostatně mnozí z nás znají ze svého okolí děti, které se narodily s nějakým omezením, jehož dopad byl značně snížen nebo úplně eliminován díky péči rodičů, kteří svému dítěti věnovali spoustu času. Těm ostatním připomenu Forresta Gumpa, muže s IQ 70.
Země, jejichž obyvatelé mají nízkou hodnotu IQ, mají i velmi nízkou hodnotu HDP. Důsledkem toho je i malé množství peněz věnované školství. IQ jejich obyvatel i hodnota HDP se tak ovlivňují vzájemně jako spojité nádoby.
James Watson si pro svůj hodnotící výrok vybral jen výsek i jemu dobře známých skutečnosti a nezachoval se tedy jako vědec, který musí brát v úvahu všechna známá fakta. Ani tisíce získaných dat nejsou potvrzením teorie, pokud existují byť jen ojedinělá data, která jsou s touto teorií v rozporu. Pokud chtěl James Watson vyvolat změnu sociální politiky vůči africkým zemím, měl pro ně raději navrhnout výrazně vyšší podporu školství a vzdělání ze strany vyspělých zemí.
Poznámka: Čím tmavší modrá barva, tím je vyšší průměrná hodnota IQ v zemi, čím tmavší červená, tím nižší hodnota IQ. Šedá barva - hodnota neměřena.
Poznámka: Čím tmavší modrá barva, tím je vyšší hodnota HDP, čím tmavší červená, tím nižší hodnota HDP.
