Včera mě zaujal článek blogera Marka Morávka Iniciativa HateFree = infekce dnešní doby. Na rozdíl od něj si však nemyslím, že by hlavním problémem Evropy byla příliš velká tolerance.
Když začátkem března roku 2001 nařídil vůdce Talibánu Mulla Muhammad Omar ostřelovat dvě obrovské sochy Budhy v afghánském Bamijanu z doby před příchodem islámu do země, vyvolalo to oprávněný odpor světové komunity. Ve světě se zvedla vlna protestů, většina muslimských zemí na Blízkém a Středním východě však nezaujala k tomuto problému žádné stanovisko.
Před několika dny na základě návrhu organizace Libre Pensée (Svobodné myšlení) správní soud v Rennes nařídil odstranit kříž a oblouk z osmimetrové bronzové sochy papeže Jana Pavla II., která stojí na náměstí téhož jména v městečku Ploërmel, protože umístění a velikost sochy údajně odporuje více než sto let starému zákonu o odluce církve od státu. Vedení města dostalo půlroční lhůtu na nápravu.
Pokud si naivně myslíte, že se jedná o naprosto ojedinělý úlet, který musí být brzy napraven, zanechte klamných nadějí. Již před pěti lety soud označil za nezákonnou finanční podporu radnice na postavení této sochy. A v loňském roce soud v Nantes nařídil rozebrat betlém, který ve vánočním čase ve městě stával od nepaměti. Verdikt sice ve městě vyvolal pobouření, ale nevzpomínám si, že by si jej povšimly naše sdělovací prostředky nebo vyvolal protesty evropských politiků. Nastalo stejné mlčení jako v Arábii kolem ničení soch Buddhy.
Evropu zřejmě postihla těžká schizofrenie nebo naprosté zhroucení imunity a intenzivně se snaží o sebezničení. Na jedné straně tady působí zastánci práv muslimů na nošení symbolů jejich vyznání (u kterých někdy předstírají, že vlastně o žádné symboly nejde), na straně druhé soudy začínají nařizovat likvidaci symbolů křesťanství. Tady už se nejedná o rovný přístup k různým vyznáním. To je popření nejen tradic, ale i zdravého rozumu.
Řada lidí se domnívá, že problémem Evropy je až příliš velká tolerance. Uvedená rozhodnutí soudu ukazují, že to není pravda. Evropa je sice tolerantní k cizím, ale vlastní hodnoty začíná systematicky ničit. Jak dlouho ještě bude trvat, nás soudy začnou nutit k odstraňování křížů a oblouků ze všech míst, kam je naši předkové umístili? A jak to bude s památkami zařazenými na seznamu UNESCO? Budeme je bourat, nebo jenom mrzačit odstraňováním všeho, co by jen trochu mohlo připomínat naše dějiny, základy naší civilizace nebo jen prostý fakt, že naši předkové byli většinově věřícími křesťany?
Evropa byla přinejmenším v posledních desetiletích vzorem tolerance a odlišný názor zde nebyl důvodem k pronásledování. Nyní se zřejmě začíná přiklánět k přístupu „Quod licet Iovi, non licet bovi.“ Otázkou je, kdo je tu kdo.
