Co se stane, když prezidentské volby v USA vyhraje Donald Trump

Žádná bývalá kolonie nemá v současné době takový vliv na světovou politiku jako Spojené státy americké. Proto nepřekvapí, že prezidentskou kampaň i volby sledují nejenom Američané, ale prakticky celý svět. 

A mnoho znalců i neználků by chtělo Američanům, kteří jediní mají právo si svého prezidenta zvolit, radit, kdo by to měl být a proč.

Co tedy můžeme či nemůžeme očekávat, když bude prezidentem zvolen Donald Trump?

Bude-li zvolen Donald Trump, nově zvolený americký prezident určitě nedostane Nobelovu cenu míru. To je pozitivní zpráva. Ten současný ji dostal jen proto, že vyvolal pocit, že hodlá svět změnit k lepšímu. Ta cena už byla mockrát udělena podivným lidem za podivné věci , ale až v roce 2009 asi poprvé jako bianco šek za „mimořádné snahy řešit problémy s důrazem na právo a dialog,“ jak zdůvodnil pětičlenný výbor své tehdejší jednomyslné hlasování. Snaha to možná byla hezká, ale kam se posunul svět za osm let Obamovy vlády?

Spojené státy americké budou i nadále patřit mezi ty země, v nichž na nejvyšší funkci nedosáhla žena. Vzhledem k tomu, že takových zemí je stále velká většina, nemají tu Spojené státy co ztratit. A pokud porážka Hillary Clintonové inspiruje další ženy, aby se zdravě naštvaly a  pokusily se o odvetu, třeba v té konkurenci brzy vyroste žena, která se do nejvyšší funkce prosadí.

Donald Trump pravděpodobně neopustí svůj politicky nekorektní slovník. To však považuji spíše za klad, protože politická korektnost je obludnost, která matením pojmů zastírá pravý stav věcí namísto toho, aby ty, které jsou špatné, byly přesně pojmenovány a hledány cesty k jejich nápravě.

Zároveň však Donald Trump musí vytvořit tým spolupracovníků a poradců, kteří mají zkušenosti s mezinárodní i vnitřní politikou a svými zkušenostmi obrousí hrany jeho dnes vyslovovaných názorů. Jeho politika tedy s velkou pravděpodobností bude politikou možného a nikoliv oscilací mezi nesmyslnými intervencemi a uzavíráním se před angažováním ve světě.

Donaldu Trumpovi je vyčítán obdiv k ruskému prezidentu Putinovi a rezervovaný postoj k Evropě. Evropa ale není malá holka (i když se tak někdy chová) a měla by si zvykat na to, že své problémy by si měla umět řešit sama. Není to poněkud zvláštní, že při jejich řešení spoléhá na pomoc bývalé kolonie jednoho ze (zatím) členů Evropské unie?

A Trumpův postoj k Putinovi koneckonců umožňuje oběma velmocem jednat jako partneři. Putinovi můžeme vytýkat ledacos, ale existují podstatně horší režimy, se kterými udržuje velmi dobré vztahy nositel Nobelovy ceny míru Barack Obama a udržovali je i jeho předchůdci. Nevidím tedy žádný rozumný důvod, proč by se neměly zlepšit i vztahy USA s Ruskem; naopak bych tuto změnu uvítal.

Je tedy docela pravděpodobné, že se nestane nic tak strašného, že bychom museli Američanům do jejich hlasování mluvit nebo se ho dokonce obávat.