Naučil mě to kdysi náš děda. Neměl potřebu napravovat fakt, že neumím jezdit na kole, ale jak správně fandit vleže, to pro něj spolu s kanastou patřilo k základním dovednostem člena naší rodiny!
Pamatuju si, jak jsem jako dítě po nědělním obědě zalehla s dědou na báječně široký kanape a sledovala všechny ty zvláštní sporty, co vysílala Československá televize. Bylo to úplně jiný, než dneska. Pamatujete si ještě hokejový zápasy, při kterých vás nejenže nikdo nenutil koukat každou chvíli na reklamy, ale ani mantinely, led a dresy hráčů nebyly zabordelený hromadama firemních log? Dneska už i rozhodčímu přilepí na zadek ceduli – krásně vynikne při vhazování (nekecám, fakt jí tam maj!).
Náš děda se dožil skoro devadesátky a tvrdil, že při životě ho drží bůček a tenistky. Tenistky a krasobruslařky se mu líbily. Ty jejich minisukýnky… Gymnastky dědovi zjevně takový estetický zážitek neposkytovaly, ale koukal na ně taky. Děda žádným sportem nepohrdal, koukal se mnou i na snowborďáky na U-rampě a bavil se. Vleže je totiž každý sport krásný!
Já a děda jsme to z hlediska praxe měli asi tak stejný: Děda vyrostl s devíti dalšími sourozenci na prvorepublikovém Valašsku a se sourozenci jezdil na lyžích značky Prkno-de-Sud s vázáním Spagettini. Já pro změnu na jedněch běžkách Rubínkách proběhala celé dětství, od osmi do patnácti let. Podala jsem jasný důkaz, že délka lyží není taková věda, jak se tvrdí.
V dospělosti se děda v rámci fyzické aktivity vrhnul na zahradničení a já po mnoha rozpačitých letech zakoupila snowboard a každou sezónu na něm sjedu aspoň jednou dětskou sjezdovku, abych na otázku „Děláš nějakej sport?“ mohla odpovědět „Jasně, jezdím na prkně!“. Poslední zimní olympiáda mě inspirovala ke koupi červené vestičky s pěti kruhy a nápisem CZECH TEAM, což dodnes slouží mým přátelům jako zdroj obveselení, a tím bychom to tak měli…
Ale fandit, to já umím! Včera jsem to s tou Kvitovou voddřela jak kůň! Byla to fuška, to vám povím. A teď už musím taky běžet – před chvílí začal Běh krále Ludvíka, má to padesát kiláků, tak máme s Řezáčem co dělat. A hned pak hraju tenis proti Německu. Myslím, že dneska večer budu úplně hotová!
Sportu zdar, gaučingu zvlášť! A přeju pěknou sportovní neděli ;)
