U starých sci-fi filmů se výborně bavím. Některé představy filmařů o budoucnosti byly překvapivě přesné, ale jindy si ji zas malovali vyloženě jak Hurvínek válku. Naštěstí? Bohužel? Obojí!
Padesát let staré představy o naší současnosti se občas povedly. Vezměte si třeba takovou prkotinku, jakou jsou automatické dveře. V 60.letech asi věc ne úplně samozřejmá, takže si ji mohl dovolit jen Fantomas, a dneska je všude. Kdo má zájem, tomu může pobíhat po bytě robotický pes Aibo a třeba takový Oko 1, Oko 2 už dneska máme všichni v mobilu. A vůbec, mobil! Telefon bez drátů, malá krabička a v ní spousta informací, obrázky, zvuky - no uznejte sami, nepřipadáte si úplně jak v.... v 21.století? Ale někdy se páni tvůrci solidně sekli. Takže jak je to s tím Naštěstí a Bohužel:
Naštěstí třeba takový videotelefon. Když jsem jako dítě viděla, jak se lidi ve filmu baví tváří v tvář z planety na planetu, přišlo mi to úžasné a doufala jsem, že se masového používání videotelefonů dočkám. Jéžišmarjá, naivní dítě - dneska děkuju všemohoucímu, že to nakonec neproskočilo! Když si představím, že by mi videohovory vyzváněly v jakékoliv (V JAKÉKOLIV!) situaci, dělá se mi nevolno! Jak důstojně telefonovat z WC? Jak ustát otázku šéfa „Proč vám to na tom katastru tak trvá?“ když stojíte uprostřed regálů s novou kolekcí bot? A co stará dobrá vytáčka „už jsem na cestě“, pronášená zásadně z gauče? Skype si člověk naplánuje, ale příchozí hovory chodí, jak se jim zlíbí. Jo, to bychom si na sebe upletli pěknej bič!
Bohužel to, jak mají v budoucnosti naklizeno. Spousta sci-fi interiérů se vyznačuje jedním společným rysem: Je v nich úžasný pořádek, všechny plochy jsou hladké, lesklé a krámůprosté! Pravdou je, že navzdory optimistickým představám filmařů z druhé poloviny 20.století jsme se zatím zmohli jen na automatickej lux. Všechno ostatní je odkázáno na naše vlastní ruce, a proto v našich domovech vládne většinou lehký organizovaný chaos, v pokročilejších případech rovnou pěknej chlívek. Na našich plazmových televizích a chytrých počítačích leží vrstva pravého nefalšovaného staromódního prachu, který se ne a ne přesunout sám. Obávám se, že dokud naši vědci nepřijdou na to, jak nám hned po narození upravit chromozom pořádkumilovnosti, ke sci-fi interiérům se nedopracujeme!
Novým šlágrem filmů z budoucnosti jsou vozidla řízená počítačem místo řidiče. Jsem fakt moc zvědavá, jak tahle prognóza vyjde! Automatická auta se dnes už testují a pro neumětele jako já jsou už na trhu vozy, které se samy zaparkují. Ale dá se člověk opravdu připravit o požitek z ovládání vozu? Nechme se překvapit! Do té doby si užívejme rychlé jízdy krajinou, promačkávejme si plechy a hádejme se u toho jak Italové - kdoví, jak dlouho nám tenhle ventil emocí vydrží... Stačí, že už dnes nám do toho ta technologie dost kecá ;)
"Hovoří CML! Hovoří CML! Centrální mozek lidstva! Přejeďte do pravého pruhu a po třiceti metrech odbočte doprava..."
