Moje kočka se zbláznila. Chová se jako turistka u móře, která se chce co nejvíc opálit, ať sousedi viděj! V tom největším vedru si vleze na rozžhavený parapet a vyvalí své špeky do žáru poledního slunce.
Zároveň se strašidelně cpe – má alternativní krmítko, ze kterého si granule musí vyšťourat, a na začátku veder ho párkrát vztekle shodila na zem, tak jsem se rozhodla netrápit ji v těch teplotách tělocvikem a nasypala jí normálně do misky. A ona se začala krmit jako prase u korýtka.
Vyrobila si skutečně krásné panděro. Vypadá jak pumlíč na čtyřech nožkách. Přemýšlím, co asi zamýšlí tím, že se takhle nacpaná griluje v tom svém hustém kožichu na přímém slunci – vyrábí si břišní škvarky? No každopádně bude brzy do křupava…
To pes je na tom přesně obráceně. Aničce, třináctileté bíglí babičce, není žádné místo v bytě dost chladné. Vedou dlaždice v koupelně, ale jakmile pustím větrák, jde do něj zamilovaně čučet a slintat. Obzvláště zábavné je, když pustím automatické otáčení, to pak Ančí tančí takovou improvizovanou čtverylku. Obávám se ale zánětu spojivek, tak jí moc nedopřávám. Mokrý ručník na záda ještě nikdy nezklamal!
Navzdory těmto rozdílným přístupům je večerní výsledek zcela opačný a nežádoucí: Kočka, která by měla být vedrem a obezitou úplně zmožená, se protáhne, zívne, rozhlédne a začne intenzivně zlobit. Pes, který stráví celý den v chládku, je naopak znavený jak kdyby celý den tahal vozejk s uhlím… Nechápu to. Jakmile jedna provádí nějakou nepravost, ta druhá to od ní bleskově okouká, na to se můžu spolehnout, jako že zítra ráno vyjde slunce. Zato když se jedna chová prakticky, ta druhá se jako na potvoru ne a ne opičit…
A co vaše zvířena? Jak bojuje s vlnou veder? A už přišli na to, že nosit kožich v teplotách nad třicet stupňů je blbost? Ty moje ještě ne… ;)
