Za tenhle článek mě možná některé ženy začnou nenávidět, ale budiž jim to ponaučením, že když jeden ztratí přehled a věci se vymknou...
Tohle všechno chci ZPÁTKY!!! (Pane Kroupo, odpusťte... ;)
Před loňskými vánoci jsem vážila o deset kilo víc, než teď. Ne, hubnout se nesnažím. Moje čokopneu mě sice občas esteticky zaskočila, ale jak tuhle krásně řekla má kamarádka Vanda: „Mám svých pár kilo, jedno hezčí než druhé a každé na svém místě“, tak co se dusit...
Je ale fakt, že jsem si dala jedno novoroční předsevzetí: Protože čím dál víc jezdím autem a na fitko jsem, nezlobte se, příliš líná, nesmím se tak tláskat. Omluvila jsem se tedy ledničce, že od teď se nebudeme vídat každou čtvrthodinku, a místo abych si všechno poctivě usmažila v oleji, začala jsem to suše péct.
A pak se přidaly další okolnosti a mně to vůbec nedocvaklo.
V lednu mi můj zubař za nemalou sumu opravil dva krčky. Pravil přitom: „Jó, to jsou ty večerní čokoládový tyčinky! Žejo?! No vidíte, se vám prodražily...“ I přestala jsem večeřet kakaové produkty.
Zároveň nám v práci vypověděla službu rozvážka obědů a můj jediný přeživší pramen chlapských porcí knedlíků s příšerně tučnou omáčkou a smažených dobrot s hromadami tatarky vyschl.
Když jsem v pátek vlezla v práci na váhu na kaolin, jen jsem vykulila oči. Šedesát. To jsem měla naposledy... kde mám tu krásnou fialovou sukni, co jsem chtěla někomu věnovat, protože se už před lety hanebně „scvrkla“? To je právě ten sladký a zrádný efekt hubnutí: Když hubnete, máte pocit, že mládnete, protože se narvete do hadrů, které jste nosili ještě za svobodna.
Jenže hned o den později, včera, mě kamarádka vrátila ne do mládí, ale do dětství. Kouká na mě a povídá: „Tinuš, ty vypadáš jak z Dachau!“
PLESK!!!
Tenhle výraz jsem slyšela v životě snad stokrát, ale naposledy jako čtrnáctileté pískle. A já pískle být nechci! Mé tukové zásoby se ztenčily a tělo si je vybralo převážně z boků a balkónku a já o své křivky hodlám tvrdě bojovat!
Dnes tedy rozjíždím Akci Krmný pašík. Dostala jsem chuť na vánoce, takže si nasmažím řízky z krkovičky a udělám si k nim bramborový salát s přívlastkem velemajonézový. A taky si koupím rodinné balení čokoládových tyčinek! Jen kvůli zubům je večer budu polykat celé. Na ex!
To by bylo, abych se z té fialové sukně zase nevyžrala! Dejte mi měsíc!
Nevíte náhodou někdo, z čeho jsou ty šišky, co se cpou husám do krku...? ;)
