Zlepšit služby a pověst České pošty? Ne...

Někdy se zdá, že určité instituce či firmy dělají pravý opak toho, co by za daných okolností dělat měly. Asi nejtypičtějším příkladem poslední doby je Česká pošta (ČP), donedávna suverén v poštovních službách v Česku.

Nad některými rozhodnutími státního podniku zůstává skutečně rozum stát. Jednou z nich je například prázdninové zdražování poštovních služeb, například pohledů či posílání dopisů a balíků. Pošta tento krok zkusila obhájit několikaletým nezvyšováním cen, které tak neodpovídaly cenám energií a dalších položek. Jinými slovy, Pošta si chtěla vydělat.

Co ovšem její vedení nejspíš nevzalo v potaz je skutečnost, že se postupně nejenže snižují příjmy pošty, ale navíc i množství posíláných balíků i využivání dalších služeb neustále klesá. O dopisech ani nemluvím. A důvod, proč se tyto služby využívají stále méně? Jednoduchý: oproti alternativám jsou prostě příliš drahé.

Zvyšování cen navíc nerovná se zvyšování kvality služeb. Své o tom ví řada lidí, o jejichž poštovními doručovateli zničených zásilkách čas od času informují média. Ano, občas se stane, že někomu něco upadne nebo tak. Ale chování na kameru natočených "pracovníků" České pošty je prostě neodpustitelné. Podnik však reaguje na tato zjištění médií nedostatečně, zničené balíky totiž, zdá se, nejsou nijak výjimečnou záležitostí. ČP však veřejnost odbývá tím, že jde o selhání jednotlivce, nikoliv systému (...který tyto jednotlivce vysadil dopozice doručovatelů).

Ano, je tedy hezké, že se teď například na poště nemusí kupovat pouze známka, ale také hračky, jenže pro zlepšení finanční situace ani image to prostě nestačí.