Švédská a německá politika: symboly bezradnosti i nadřazenosti

V souvislosti se současnou migrační krizí, která postihla velkou část Evropy, se ukázalo hned několik věcí. Jednou z nich je i křeč Švédska a Německa. Představitelé těchto zemí byli sice alespoň částečně dohnáni k prozření.

Pro obyvatele těchto zemí určitě úleva. Ne tolik pro jejich sousedy za hranicemi. Bavorsko bije na poplach, v článku Novinek z jednatřicátého října pak zazněl také hlas švédské ministryně zahraničí Wallstromové. Stěžuje si na to, že příliv migrantů její země nezvládá.

Docela pochopitelné. Švédsko, počtem obyvatel srovnatelné s Českou republikou, bude letos řešit příliv téměř dvou set tisíc migrantů. A pokud politik přizná, že se něco vymyká z rukou, je to dobře. Aspoň je upřímný.

V případě Švédska je ale upřímnost k ničemu, pokud nenásledují kroky k omezení tohoto "přílivu". A to se bohužel nekoná. Švédsko neomezuje možnosti imigrantů, neredukuje svůj sociální systém. Jako bohatá země s již početnými menšinami a známou vstřícností je jasné, že se tam lidé budou hrnout.

Ale místo toho, aby se tato představitelka vyspělého státu a taktéž německá kancléřka Merkelová uchýlily k řešení příčin, jdou s pohledem chvíli prosebníka, chvíli lichváře, řešit důsledky. Co na tom, že ostatní státy vstřícný přístup ke statisícům migrantů z odlišného sociálního a kulturního prostředí nesdílí. Co na tom, že Švédsko a Německo místo vyřešení svých vlastních problémů se je snaží pouze přenést za své hranice? My jsme Evropa, musíme být tedy solidární a humánní - a naplnit tak evropské hodnoty. A že je v tomhle případě státní suverenita porušovaná nuceným přerozdělováním migrantů, navíc na úkor původních obyvatel? To nás nezajímá.

Pokud se ale hluboce nemýlím, tak úkolem vlády by měla být především obhajoba lidí ve státě, kde vládne. A snaha o to neškodit sousedům. Švédsko s Německem svou nečinností ve vnitřních záležitostech a destruktivní zahraniční politikou však toto porušuje. A v zájmu některých evropských hodnot přivírají očima a odmítají ty zbývající. Co s takovými vládci? Znovu zvolit a pak ještě jednou, čehož jsme byli doposud svědky nejen v těchto zemích? Nemyslím si...