Ministrně obrany číslo dvě

Současná vláda České republiky mohla získat za svou dosavadní existenci mnoho přídomků. Jedním z nich by mohla být Vláda stěhovavá. Proč? Jen málokterý ministr, který byl v roce 2010 jmenován do úřadu v něm ještě pořád sedí. Proces se navíc zjevně urychluje. V poslednímch dvou měsících se totiž odporoučelo hned několik ministrů, mezi nimi i ministr obrany.

V současné době to vypadá, že nástupce Alexandra Vondry je již připraven ujmout se funkce. Jenže co vlastně znamená slovo připraven na post ministra? Být schopný politik? Být odborník? Snaha o zlepšení chodu ministerstva?

Myslím si, že by to měl být určitý kompromis mezi těmito vlastnostmi. Bohužel Karolínu Peake, kandidátku na toto ministerské křeslo, nepovažuji ani za jedno. O tom, že je kvalitním politikem se dá velmi úspěšně polemizovat. Vystoupit ze své strany, založit novou bez mandátu na vládnutí a za to získat funkci-to vše bezesporu potopilo u voličů její, do té doby celkem slušnou, popularitu. Nejde to však brát jednostraně, v jistém smyslu totiž Peake schopná je. Jen se podívejme na vzestup její kariéry. Chtě nechtě se musí uznat, že je téměř obdivuhodný.

Co se týká zbývajících dvou předpokladů ministra nastíněných výše, zde jsou jasná a velká mínus. Bývalá předsedkyně Legislativní rady vlády a držitelka celé řady dalších funkcí totiž nemá žádnou odbornost, která by zaručovala, že se bude v prostředí armády orientovat. Jak ale může člověk, který v podstatě neví do čeho jde čekat, že za jeho nadvlády bude rezort obrany vzkvétat? Nejsou snad odbornost a manažerské schopnosti slušnou zárukou kvalitního řízení jakéhokoli úřadu, zvláště pak tak důležitého jakým ministerstvo je?

Otázkou tak zůstává ona oblíbená otázka: proč? Proč by někdo, o kom se s naprostou jistotou dá říci, že ministerstvu nepřinese nic dobrého, byl dosazen tak vysoko?