K amnestii už to stačilo ne?

Událost roku či spíš rovnou desetiletí. Takový ohlas vzbudila novoroční prezidentská amnestie. A to nejen proto, že se pobytu ve vězení zbavili či vyhnuly tisíce lidí včetně několika 'známých případů', ale i díky následné vlně komentářů z řad veřejnosti, médií a především politiků.

Co si budeme povídat, z amnestie se jednoduše stal hit. Zvláště pak pro opozici, která nešetří jak Václava Klause, tak premiéra Nečase, který sporný papír spolupodepsal. Jestli totiž kromě vězňů amnestie někomu skutečně pomohla, tak právě opozici. Ta ji využila pro ještě větší tlak na vládu a nově i na prezidenta.

Jenže úkol byl splněn: prezident je pryč a k tomu s velkou ostudou. Navíc je už nad slunce jasnější, že o tomto jeho kroku se bude ve společnosti (a nejenom té české) mluvit ještě dlouho. Též se povedlo odebrat mu celou řadu příznivců - jen málokterý prezident se může pochlubit propadem popularity o nějakých 25% během několika dní. I druhý úkol byl už dodělán. Premiér byl řádně zpranýřován a svým typicky Nečasovským vysvětlováním okolností (všechno je v pořádku a tak dále...) si zcela jistě přízeň voličů nezískal, spíš naopak.

Role opozice už tedy skončila. Poukázala na zásadní problémy, řekla si k tomu své, znemožnila vládní garnituru, což ale není zase tak těžké. Problémem dle mého je, že zvláště ČSSD neví kdy přestat. Nakonec se totiž neustálé připomínání 'podivné amnestie' může otočit proti ní. Zvlášť pokud tím lidi přesvědčí, že kromě kritiky jednoho, byť významného, lejstra nemá co nabídnout.