Žijí politici v realitě?

Přečetl jsem si článek pojednávající o hození záchranného kruhu bankám. Už fotka k tomu článku je dle mého velmi zajímavá ... partička chlapíků se založenýma rukama, usmívající se pokud se nepletu na řeckého ministra financí. Tu spokojenost ve tvářích jim přeji, o tom žádná. Otázkou ale je, jestli mají k takové spokojenosti důvod. Podle mého ne.

Shrňme si celý problém. Řecko se do situace, ve které se nachází, dostalo vlastní vinou. Léta falšovalo svoji hospodářskou situaci až nakonec přichází velká rána v podobě dluhů. Co je v takové chvíli nejjednodušší? Požádat cizí země ať pomůžou, ať zaplatí. Co na tom, že si např. státní úředníci i jiní v Řecku žijí jak nejmenovaná hosp. zvířata v žitě. Co na tom, že se např. slovenským pracujícím může o platech řeckých kolegů zdát jen v nejhezčích snech?

Do toho jsou do problémů namočeny i bankovní domy, hlavně ty německé a francouzské. Investovali hodně do řeckých cenných papírů, které se nyní ukazují být papíry totálně bezcennými. Co z toho plyne? Především obří ztráty pro tyto bankovní domy. Co z toho plyne pro Německo a Francii? Možná ekonomická destabilizace a snad i hrozba krachu bank při velmi negativním vývoji. Tím pádem by mohli střadatelé přijít o významnou část svých úspor. Ti střadatelé, kteří jsou mimo jiné v Německu či ve Francii i voliči. Co z toho plyne pro politické reprezentace Německa a Francie? Na pomoci bankám se nebude podílet jen Německo a Francie, ale rovnou celá eurozóna. A proč ne, když má zaplatit za rozhazování a evidentní dlouhodobé žití nad poměry v Řecku. Proč tedy nezaplatit i mylná rozhodnutí bankéřů, kteří vzdor lživým zprávám Řecka rezignovali na vlastní prověřování řecké ekonomiky a zjevně až příliš hazardovali s klientskými vklady?

A do toho všecho politici vlád evropských států. Jezdí si po žranicích krásně nazývaných "summity EU". Předhazují tam cifry, které bude třeba vysázet na stůl, aby si to Řecko mohlo ještě pár týdnů žít vlastně docela fajn. Co na plat, že logika velí naprostému opaku. Vždyť ono těch 80, 100, 200 miliard Euro není tak moc, aby mohli dál vyprávět o svém falešném snu o evropanství, o tom jak je EU neskutečně konkurenceschopná, o evropském blahobytu atd., o měně EURO co by silném pojítku mezi evropskými státy. Tedy o všem co může do budoucna starému kontinentu přinést velké problémy namísto prosperity. Jakoby si politici neuvědomovali, že každé EURO, které navrhují co by záplatu na řecké dluhy a neprofesionalitu především německých a francouzských bankéřů, musí skutečně někdo zaplatit a tomu konkrétnímu někomu může pak chybět. Něco připlatí domácnosti, které pak o to méně budou kupovat výrobky firem. Něco připlatí i firmy samotné, které pak budou mít méně peněz na vlastní investice, na tvorbu nových pracovních míst atd.

Ne ne pánové politici, dokud se budete tvářit, že se vlastně vůbec nic neděje a že jde jen o menší škobrtnutí na cestě ke světlým evropským zítřkům, tak se nic nezmění a problémy budou jen narůstat. Proto velmi doufám, že se ve velmi krátké budoucnosti najdou v mnoha zemích Evropy politici, kteří bouchnou do stolu, odsoudí současnou EU jako nebezpečný socializující experiment a navrátí starý kontinent do podoby založené na národních státech, které se sami jistě v případě výhod a potřeb dohodnou na nějaké formě spolupráce nediktované z Bruselu.