Asi všichni z nás se zděšením sledují vývoj na Ukrajině. Krveprolití, násilí. Tragická situace, která má asi hodně příčin a zřejmě jen málokdo z nás dokáže spolehlivě všechny identifikovat.
Každopádně lze jednoznačně říct, že ta země je rozdělená na západ a východ a to pravděpodobně víc, než se může zdát. Což má do značné míry kořeny v historii a rozdílném vývoji obou částí současné Ukrajiny. Západní část území dnešní Ukrajiny ještě před druhou světovou válkou patřila často jiným státům - např. Podkarpatská Rus (chcete-li Zakarpatská Ukrajina) byla součástí Československé republiky. Východ Ukrajiny byl pod vlivem Ruska. Toto rozdělení, jak můžeme vidět, není věcí pouze historie, ale "hýbe" i dnešní Ukrajinou. Zkrátka a dobře, historické zkušenosti, náboženství a vše na to navazující dělí Ukrajinu navzdory chytrým telefonům, internetu, facebooku a jiným technologiím, které užívají lidé napříč státy. Ty snad mohou na první pohled vytvořit dojem, že jsme všichni jednotní, ale není tomu tak.
To je myslím si do značné míry i varujícím signálem pro Evropskou unii, pro nás pro všechny, na které je vyvíjen nátlak na stále větší integraci. Někteří, včetně politiků naší současné vlády, tvrdí, že bez integrace to nejde a že postojem proti současné EU a proti federalizaci Evropy se ocitneme na evropské periferii. To je podle mého hloupost. Neplatilo by to ani geograficky a ani jinak. To, co platí pro západ a východ Ukrajiny, platí přeneseně podle mého i na členské státy Evropské unie, kdy jsou mezi nimi dost podstatné rozdíly historické, náboženské, hospodářské. Nenechme se proto tlačit do většího a užšího spojení se zeměmi, které jsou velmi často rozdílné. Jakýmkoliv umělým spojením by se totiž mohla vytvořit docela výbušná směs, která by s námi mohla v budoucnu nepěkně zamávat i tak, jak se to nyní děje na Ukrajině. Tam je to o to tragičtější, že jde (stále ještě) o jeden stát.
Závěrem bych se chtěl podělit o názor, jestli má státní moc právo na použití ozbrojené síly proti občanům svojí země. Já si myslím, že taková právo státní moc má. Samozřejmě použití nějaké represe by mělo odpovídat závažnosti postihovaného jednání. Když někdo pojede po silnici rychleji než je povoleno, ve většině případů postačí pokuta (a i dopravní policista u sebe mívá zbraň a je tedy příslušníkem ozbrojené složky státu). Když někdo bude ohrožovat jiné lidi střelnou zbraní, pak by i policie, co by ozbrojená složka, měla mít právo použít rovněž střelné zbraně na zpacifikování zločince. Zrovna tak jako u represe vůči jednotlivcům by to mělo fungovat i u represe vůči davu. Pokud je demonstrace ohlášená a je pokojná, není důvod proti ní zasahovat násilně. Pakliže ale dojde k ničení majetku, měla by mít policie právo i povinnost chránit majetek jiných občanů a pakliže by protesty byly takového rázu, že by na jejich potlačení nestačily policejní složky, pak by zřejmě měla nastoupit armáda.
Přiznám se, že jsem současnou situaci na Ukrajině od prvopočátku nesledoval, nečekal jsem, že to dojde tak daleko a jsem z toho velmi nepříjemně šokován. Ale bohužel, stalo se. Nevím, kdo to celé zažehl. Vím jen, že ta země je v posledních letech docela politicky turbulentní - vzpomeňte na "oranžovou revoluci", uvěznění Tymošenkové atd. Obě strany současného konfliktu se asi budou obviňovat navzájem. Já si myslím, že pravda bude někde uprostřed a že vinu na současné situaci nesou obě strany. Soudím, že vzájemné obviňování už nyní ani nic nevyřeší, že je třeba vzít velmi rychle rozum do hrsti, je-li to tedy vůbec možné, a zastavit násilnosti a zabránit ještě většímu krveprolití. Jedno je dle mého jisté, ta země se tím, co se děje, rozdělí ještě víc. Možná tak, že už nebude možné, aby Ukrajina jako celek fungovala někdy v budoucnu efektivně jako jedna země. Možná, že její rozdělení je tím nejlepším ze špatných řešení - východ by pak byl jistě pohlcen Ruskem a těžko odhadnout, co by bylo se západem. Každopádně si stojím za tím, že vývoj na Ukrajině je v lecčems varující i pro nás vzhledem ke členství EU.
