Přečetl jsem si článek http://adamvasina.blog.idnes.cz/c/396789/Smejdi-v-limeckach-aneb-financni-poradci-v-CR.html (snad se nebude autor zlobit za odkaz v mém článku). Na úvod si dovolím podotknout, že sám pracuji jako pojišťovák pro menší českobudějovickou společnost. Sám sebe raději označuji jako pojišťováka, protože se specializuji na pojištění, ale ono je to dnes skoro jedno, protože pojmy jako pojišťovací poradce a finanční poradce dnes v podstatě jedno a totéž jsou. Firma, pro kterou pracuji rozhodně není svojí velikostí ani interním systémem žádné Partners, OVB, Fincentrum atd.
S mnohým z toho, co bylo v článku uvedeno, musím bohužel souhlasit. Ano, tuto práci dělají bohužel i takoví lidé, kteří by jí dělat z nejrůznějších důvodů neměli. I já jsem se ve své praxi setkal s případy, kdy byli lidé obráni o peníze, kdy pak byly následně podány stížnosti na ČNB či oznámení na policii. Setkal jsem se s případy, kdy čerství maturanti v saku a kravatě vykládali o generaci starším lidem, jak rozumně nakládat s penězi. Že to ve finále nedopadlo podle klientových představ a že takoví mladíci po několika měsících dělali něco úplně jiného, to je bohužel pravda. Že se produkty spojující v sobě životní pojištění a investice do fondů prodávají především jako vhodná investiční varianta, to je také bohužel pravda. Nemělo by se to dít a na IŽP by mělo být zdůrazňováno především ono pojištění.
Přesto všechno ale důrazně odmítám generalizování, že jsme všichni šmejdi. Nemyslím si to a znám poradce, kteří svojí práci dělají dlouhodobě, dělají ji poctivě a se skutečným zájmem o splnění klientových potřeb. Sám se dovolím, i když to jistě zní neskromně, zařadit mezi tuto skupinu. Nenavrhuji klientům produkty pojišťoven podle výše provize pro mne, ale podle toho, zabývám se i majetkovým pojištěním, které není tolik provizně zajímavé. Když jsem v této práci před 8 lety začínal co by zaměstnanec jedné z předních pojišťoven, začínal jsem "od píky". V zaměstnaneckém poměru v pojišťovně jsem vydržel 2 roky, po té jsem začal pracovat jako OSVČ. Od té doby jsem prošel několika firmami, jedna z nich byla postavená i na principu MLM. A zakotvil jsem nakonec, a jak pevně doufám na stálo, v menší českobudějovické společnosti. Nemáme zde vytvořen MLM systém, žádné 1. až 8. pozice, žádné kecy o pasivním příjmu atd. Ani nevím, jestli jsou v jiných firmách vyšší provize, nezajímá mne to. Snažím se pracovat s klienty tak, aby se ke mně vraceli a abych měl peněz tolik, kolik si za dobře odvedenou práci zasloužím dle provizního systému firmy.
Proč jsem spokojen ve firmě, pro kterou nyní pracuji, má několik důvodů. Vzhledem k tomu, že jsem několika firmami již před tím prošel, tak vím, že vztahy mezi lidmi jsou různé. Ale nyní jsem ve skupině lidí, kteří jsou velmi příjemní, kteří se dokáží bavit o spoustě jiných věcí než jen nábor, provize atd. a ani možnost vyšších provizí a slibů "modrého z nebe" u mne nemůže vykoupit příjemné pracovní prostředí a super partu lidí. Navíc mám již také zkušenosti, že leckdy a leckde "ptáčkovi hezky zpívají, když ho lapají" a pak "skutek utek". Navíc nepatří k naší "firemní kultuře" chodit v saku a kravatě, tedy samozřejmě pokud zrovna nejdu na setkání např. s ředitelem firmy. S běžnými lidmi se setkávám oděn v příjemných kalhotech a hezkém svetru či košili - dle mne to stačí, vypadá to civilněji a lidé to i docela kvitují - takže nejsem "bílý límeček". Za další, když mám týden, kdy neuzavřu s klienty pojistku, tak se po mně nikdo "nevozí".
Samozřejmě si chci vydělat, jak jsem podotkl. Živím rodinu a bez peněz to prostě nejde. A když je penězi zaplacená kvalitní (alespoň si myslím) práce/služba, tak v tom nevidím problém. Svým povoláním jsem si vždy chtěl vybudovat dobrou kariéru, s kmenem spokojených klientů. Ano, asi to u mne šlo pomaleji než u nejrůznějších zlatokopů - nejezdil jsem za půl roku v nejnovějším mercedesu, nejezdil do roka do Karibiku na dovolenou v 5-ti hvězdičkových hotelech. V loňském roce jsem si koupil rodinné auto, které se mi líbí - ale Mercedes to není, v březnu se chystám na týden na lyže do Alp - na válení na plážích kdesi v dalekých destinacích mne jaksi neužije.
Zkrátka a dobře, nejsme všichni zlatokopové a šmejdi v bílých límečkách. Nelze nás všechny házet do jednoho pytle.
A ještě si dovolím rýpnout do klientů. Někdy mi přijde, že přišli o peníze svojí lehkovážností a tím, že si neuvědomí, že 1 + 1 = 2. Zkrátka to chce nesežrat všechno a vždy i s navijákem, ale pídit se po informacích, chtít je zjistit.
Ale nechci končit negativně a závěrem si dovolím odklonit se od tématu a pogratulovat všem našim olympionikům, medailistům zvlášť. A večer vzhůru na Slováky. :-)
