Předně bych chtěl podotknout, že v současném dění na Ukrajině, které stejně jako většina sleduji prostřednictvím médií, nejsem ani na straně Ruska, majdanovské mocenské garnitury na Ukrajině nebo snad EU. Snažím se celý problém a nynejší situaci pochopit pokud možno nestranně.
Jedno je jisté, současný problém Ukrajiny nevznikl ve vzduchoprázdnu v Kyjevě minulých měsíců nebo snad na Krymu v těchto dnech. Přijde mi, že problém si v sobě nese Ukrajina již od svého vzniku. Ta země je rozdělená historicky, kulturně, nábožensky, etnicky i jazykově. Západní a východní část Ukrajiny se často vyvíjely rozdílně, tato území často patřila jiným státům. Západní část Ukrajiny velice často podléhala Polsku, Maďarsku, svého času část území podléhala i vládě v Praze, na východě dnešního území Ukrajiny hrálo vždy prim Rusko. Samozřejmě nezapomínám na éru SSSR, kdy ale bylo soužití v rámci socialistického bloku a i uvnitř samotného SSSR spíše drženo silou, která na nějaký čas dokázala potlačit všemožné rozdíly. Jinak té zemi ale dle mého chybí silný jednotící prvek, třeba právě ve formě historie, kultury, náboženství. Samuel Huntington ve své velmi zajímavé knize "Střet civilizací" popisuje většinou střety na civilizačních liniích většinou mezi konkrétními státy. Smůla Ukrajiny je dle mého v tom, že taková civilizační linie prochází přímo jejím územím a dělí zemi na dvě poloviny. Celou sitauci ještě zhoršuje dnes často uváděný Krym, který byl Ukrajině "věnován" za dob SSSR Nikitou Chruščovem.
Rusko je stále mocným státem, ať se nám to líbí nebo ne. Možná jiným způsobem než USA, Čína atd., ale Rusové svojí sílu mají. Ostatně kdejaká země by chtěla mít na svém území tak bohatá naleziště nerostných surovin ... . Rusové často ve své historii budovali sféry svého vlivu, které byly a jsou různě velké. Co je z hlediska historie téměř neoddiskutovatelné, že minimálně východ Ukrajiny patřil a patří do jejich vlivu téměř vždy. Byl proto dle mého názoru bláhový ten, který si myslel, že Rusové nechají události na Ukrajině jen tak plynout, aniž by k tomu řekli své. Tím spíše, když mají na tolik diskutovaném Krymu nejspíše velmi důležitou základnu svého námořnictva. Nechci obhajovat styl, který Rusové nyní jednají, ale ve světle historických vztahů si myslím, že se dala jejich reakce očekávat. Pravdou je, že slova ruských představitelů o tom, že je třeba chránit na Krymu obyvatele ruské národnosti mi připomínají propagandu nacistů v časech "mnichovské krize". Mnozí můžete namítnout, že Rusové nijak zvlášť ostře nereagovali na vstup pobaltských republik do struktur EU či NATO, ale Ukrajina je pro Rusy určitě mnohem strategičtějším sousedem.
Evropská unie podle mého také svým dílem dnešní krizi zapříčinila. Nechci v tomto blogu rozebírat, co si o EU myslím, ale snaha EU o pevnější spojení s Ukrajinou mi ve světle výše uvedeného přišla a přijde jako silně krátkozraká.
Nevím, jaký bude další scénář. Přeji si, aby byl co nejméně násilný. Možná dojde k bojům, ale více či méně mohou, dle mého názoru, vždy získat spíše Rusové. Vojenskými vítězstvími a hospodářsky formou přiškrcení dodávek ropy a zemního plynu. A bude jen na nich, jak velkou část Ukrajiny udrží ve své sféře vlivu (nebo ji snad přímo anektují?). EU podle mého nemá čím odpovědět na vojenský zásah Ruska a Američani do přímého střetu nepůjdou. Podle mého jsou možné již jen v podstatě dva scénáře:
1) Rusko a EU se dohodnou na nějaké podobě Ukrajiny a Rusko si vymíní podmínku, že se Ukrajina nestane členským státem EU.
2) dojde k rozdělení na východ a západ Ukrajiny. Východ Ukrajiny připadne Rusku, ovšem otázka je, co by v takovém případě bylo se západní Ukrajinou. Zda by se ta mohla ekonomicky postavit na nohy tak, aby mohla být silným státem, zda by se stala členem EU a zda by to nebyl jen další hřebíček do rakve EU.
