Vzdala jsi se svého práva. Po další nocí probdělý. Kdo víc bere, kdo víc dává? Kdo se nikdy nedělí? Není smrti bez života, života bez smrti. Láska hlavu Ti zamotá, odchod ten tě zdrtí.
O(d)puštění (2019)
.
Není mezi námi … byla.
A kdo ví, zda se neztratí?
Opět nás na čas opustila.
Kdo za ní účet zaplatí?
.
Není smrti bez života, života bez smrti.
Láska hlavu Ti zamotá, odchod ten tě zdrtí.
.
Vzdala jsi se svého práva.
Po další nocí probdělý.
Kdo víc bere, kdo víc dává?
Kdo se nikdy nedělí?
.
Není smrti bez života, života bez smrti.
Láska hlavu Ti zamotá, odchod ten tě zdrtí.
.
Nelze říct jen: máma stůně.
Ne já jsem ji nespasil.
Oči hluboký jak tůně
a v nich jsem se utopil.
.
Není smrti bez života, života bez smrti.
Láska hlavu Ti zamotá, odchod ten tě zdrtí.
.
Za pár let si možná řekne:
chlapci moji drazí,
vlastně jsme se měli pěkně,
ten Váš smích mi schází.
.
Jenže to už budem jinde.
Venku … ze všech problémů.
Věř, že na tohle to kvinde.
Do smrti … nezapomenu.
.
Není smrti bez života, života bez smrti.
Láska hlavu Ti zamotá, odchod ten tě zdrtí.
.
Věz, že čas nelze vzít zpátky.
Všechny ty roky, dny a hodiny.
Pro zasraný, návykový látky,
vzdala jsi se rodiny.
...
DIVNÝ ŠACHY (1995 až 96)
.
Život občas hraje,
jó, dost divný šachy,
když před bránou ráje
umíráme strachy.
.
Tak dej si, klidně dej.
.
Vychutnej tuhle chvíli,
kdy můžeš si dát
jehlou do žíly,
vše, co máš tak rád.
.
Sny divoký a krásný,
vždyť jde jen o pocity,
snadný, leč propastný
únik z reality.
.
Bráníš se mnohem víc
a mnozí z nás
ti můžou říct …
.
Bráníš se mnohem víc,
nebožtíku – poslední přání?
Jen tak ze zvyku
sevřít stříkačku v dlani.
.
Život občas hraje,
jó, dost divný šachy,
když před bránou ráje
umíráme strachy.
.
Tak dej si, klidně dej.
.
Tohle je prdel světa,
vážně je to bída,
díra stokrát jetá
a personál tě hlídá.
.
Vychutnej tuhle chvíli,
kdy jindy než hned
i moudří se mýlí,
na to vem hochu jed.
.
Bráníš se mnohem víc
a mnozí z nás
ti můžou říct …
.
Bráníš se mnohem víc,
však marná snaha ... říkáš ne?!
Snad věčnost váháš,
než znovu podlehneš.
.
Rozsudek vlastní smrti
ráčils podepsat,
už ti mozek drtí,
není proč se bát.
.
Tak dej si, pro mě za mě dej.
.
Vychutnej pomíjivý štěstí,
žíla tvá je cíl.
Stál si na rozcestí,
špatně odbočil.
.
Zmítá se, prosí, bolí,
rány, co sypeš solí.
Nechce ti žádnou šanci,
žádnou šanci dát.
.
Probouzí, usíná,
už se nebrání.
V očích má, když umírá,
poznání ...
… teď ví, že jinou cestou měl se dát.
