Kterak Čoudkův pták Ohnivák o pírka přišel

„Všichni snědí sousedi mi už tři dny neodpovídají na pozdrav,“ postěžoval si Čoudek na Romy. „A ty se divíš?" žasla Martina, „v neděli jsi ve dvě v noci vzbudil celej barák a pak si jim na chodbě zpíval, černé oči jděte spát.“ 

KTERAK ČOUDKŮV PTÁK OHNIVÁK O PÍRKA PŘIŠEL

Partnerské soužití je složitý proces plný ústupku a kompromisů. Soužití s Čoudkem, uvědomovala si Martina, byl prozatím proces prostý veškerých ústupků a kompromisů. Z jeho strany. Pořád dojížděla do Brna do školy, ale většinu večerů a celé víkendy trávila s ním ve Třebové. Dokud byli v první fázi zamilovanosti a pobláznění, mnoho jeho abnormalit jednoduše neviděla či spíše vidět nechtěla. Ale po třech měsících soužití už přeci jen odložila růžové brýle a rozhlédla se pořádně kolem. Jejich podnájem byl místem sexuálních orgií a divokých pijatik, ale rozhodně v ničem nepřipomínal domov. Bydleli v Rusku. V garsonce, kde jediným vybavením byla kuchyň a barový pult. Samozřejmě Rusko nebyl oficiální název čtvrti na kraji města, ale vzhledem k tomu, že zde až do roku 1991 pobývali ruští vojáci se svými rodinami, každý místní věděl, že Rusko a Borek jedno jest. Vojáky následně vystřídala sociálně slabší a nepřizpůsobivější část obyvatelstva. Atmosféra ale byla na hony vzdálená roztančeným balkánským fraškám Emira Kusturici. Na podivné existence jste zde narazili doslova na každém kroku, stejně jako na zápach odpadků, co se povalovaly všude kolem jen ne v koši. Kdyby měl malíř jednou jedinou barvou vykreslit zdejší scenérii, na paletě by zcela jistě sáhl po šedivé. Rozdíl mezi snědými a bílými sousedy v podstatě vyšuměl do ztracena. Každý se staral sám o sebe. Nikoho nezajímalo, co se děje venku za dveřmi jeho bytu. Řev, nesrozumitelné nadávky, vřískání dětí. Když neuklízí Lakatoš, Novák nebude tuplem. A o řádně zaplaceném nájmu si mohly ty čubky na byťáku nechat jen zdát.

Jaký to byl kontrast oproti bytu, který sdílela donedávna s Kamilem. 3 + 1 v centru Brna, pohodlná postel, velká vana, nábytek, televize, pračka, sušička, myčka. Ne že by byla nějaká zlatokopka, ale rodiče Ivči a Kamila byli přeci jenom za vodou a mohli dětem dopřát víc luxusu, než na který byla zvyklá z domu. Naproti tomu Čoudek měl jen nezaměstnanou matku alkoholičku a nárazové sezonní práce, kterým říkal vznešeně náš byznys. S Červem se živili vším, co souviselo s prací ve výškách. Mytí oken, čištění okapů, malování a opravy fasád, prořezávání stromů.

Bože, jak hluboko jsem klesla, pomyslela si při pohledu na matrace položené na linu a při vzpomínce na ten sexuální aerobik, co tu předchozí noc prováděli. Čoudek do stropu navrtal závěsný systém, který mu sloužil nejen k posilování svalů. Když do něj Martinu zavěsil, mohl si ji brát v doposud nepoznaných pozicích a ona se vznášela ve vzduchu i na vlnách rozkoše. Jestli něco uměl, tak uspokojit ženy. Jejich orgasmus upřednostňoval před svým, nikoli z ohleduplnosti, ale právě kvůli svému egu. Kochal se pohledem na to, jak ochromené slastí  řvou, zatínají zuby a tvář se jim krabatí do nepůvabné grimasy.

Tohle by mu šlo, uvědomovala si Martina, že na podobný bejkárny si čas najde, ale skříň z Ikey se tu válí netknutá v krabici už dva týdny. A já kráva mu do té pasti slasti ještě dobrovolně vlezu, děsilo ji, na kolik ji ovládá. Musí mu přistřihnout křidýlka, utáhnout otěže, usmyslela si.

Její sebezpytování přerušilo zvonění mobilního telefonu. Volala její matka a vyptávala se, jak žije, jestli má co jíst, co na sebe a kdy jim konečně Čoudka představí. Samozřejmě o něm nemluvila jako o Čoudkovi, ale používala jeho krycí jméno z občanského průkazu. Jelikož si byla Martina víc než jistá, že Čoudek nesplňuje jejich představu dokonalého zeťáka, opět setkání oddalovala na neurčito.

„Tak my přijedeme k vám?“ nenechala se tentokrát odbýt matka.

„Radši my k vám, přeci jen nejsme ještě zabydlení,“ navrhla Martina schůdnější variantu. Kdyby matka uzřela jejich mini holobyt, asi by ji trefil šlak.

Tak v sobotu vás čekáme,“ zašveholila matka spokojeně a nečekajíc na odpověď hovor ukončila.

„Ale mami …“   

Když se jí kdysi Martina ptala, jak pozná, jestli kluk, se kterým chodí, je ten pravý, odpověděla jí, to nepoznáš. Když máti pochopila, že takováhle odpověď ji neuspokojila, dodala, když si budeš umět představit, že bys s ním měla děti, tak máš z poloviny vyhráno. Pokud by se Martina měla řídit tímto měřítkem, mohla by si rovnou sbalit svých pět švestek a vypařit se. Čoudek sám byl velké dítě. A ostatně se tak i jmenoval, Dan Dítě. 

„Záhady a mystéria,“ spustil Čoudek na místo pozdravu po příchodu domů.

„Copak tě trápí muži?“ pravila ironicky Martina a odložila učebnici.

„Všichni sousedi mi už tři dny neodpovídají na pozdrav.“

„Myslíš naše snědé spoluobčany?“ ujišťovala se Martina, „pokud ano, tak se vůbec nedivím.“

„Jo, myslím Cikány,“ ujistil ji.

„Když jste v neděli s Pájou a Červem zapíjeli narození Matese, tak jste ve dvě v noci vzbudili celej barák a pak si jim na chodbě zpíval, černé oči jděte spát,“ osvětlila mu ty záhady a mystéria.

„Ženo, ty a já, sex teď hned?“ předvedl jí Čoudek vrcholný projev empatie a romantiky, poté co vylezl ze sprchy. Ani se neobtěžoval s oblékáním, tak moc si byl jistý, že svolí. Oslovení ženo, muži, brali zpočátku jen jako dobrý fór, ale nějak jim přirostlo k srdci a už u něj zůstali.

Jinak byl Čoudek zářným příkladem toho, že člověk skutečně pochází z opice a je potřeba s ním tak i jednat. Jeho osobní evoluce, přerod v Homo sapiens (člověka rozumného), ještě stále nebyla u konce.

„Jane nemá zájem o Tarzan, Jane chce složit skříň z Ikea,“ snížila se Martina na jeho úroveň.   

„A pak?“ bušil si do prsou Homo Erectus (vzpřímený).

„A pak povléct postel.“

„A pak?“ nevzdával to.

„A pak uvařit večeři?“

„A pak?“ ztrácel trpělivost.

„Pak jít spát,“ dráždila ho Martina. Ale ne tak jak doufal.

„Jane nemůže jít spát bez sex, nedomazlená neusnout,“ připomněl jí ten opičák.

Jane alias Martina vzápětí žasnula, jak rychle byla skříň složená, když si ji vzal do tlap Homo Habilis (zručný).

„Ale není blbost povléct peřiny a pak znesvětit to čisté povlečení,“ přišel s logickou námitkou, „nebylo by rozumnější je nejprve znesvětit a pak je povléct?“

Martina si byla jistá, že je to jen fligna a že jakmile by uspokojil své pudy, už by jí s ničím nepomohl, a tak samozřejmě dělala drahoty. Jenže to už měl Čoudek v rukách peřinu a prošel další transformací.

Homo Iluzonensis přišel s nabídkou kvalitní zábavy, „když ti ukážu kouzlo, při kterém se udělám neviditelným, aniž bych se hnul z místa, bude sex, při kterém se viditelně uděláš? A nádavkem si ještě vyholíš mušličku jako má oblíbená pornohvězda.“

Martina se smála a vrtěla odmítavě hlavou, „to je trošku jednostranná sázka, co když tě uvidím?“

„Následující měsíc bude sex, jen když o něj budeš vysloveně škemrat, a budu mýt nádobí a vařit.“

„Vzhledem k tomu jak vaříš, se spokojím s prvními dvěma body a jako bonus se oholíš ty?“

Čoudkovi se podařilo během dohadovaní podmínek vysoukat peřinu z povlečení. V momentě, kdy oba sázku odsouhlasili, si povlečení roztočil nad hlavou, rozmáchl se a hravě do něj celý vklouznul.

„Vyhrál jsem,“ komentoval svůj rádoby kouzelnický trik.

„Ale já tě vidím,“ napodobila Martina holčičku ze slavné vánoční reklamy na Kofolu.   

„Nevidíš mě, ale povlečení,“ osvětlil jí podstatu svého fíglu Čoudek a po dlouhém dohadování byla nucena kapitulovat, vzdát se a být mu po vůli. Co se týkalo holení intimních partií, dospěli ke kompromisu. Nejprve oholila ona jeho a pak se chystal on na ni. Zrovna když klečel před sprchovým koutem a tvořil tu přistávací ranvej pro svýho ptáka Ohniváka, vzpomněla si Martina na telefonát.

„Teď asi není ta nejvhodnější chvíle,“ začala opatrně, „ale máme přijet k našim na oběd … tuhle sobotu.“

Čoudek reagoval překvapivě pozitivně, „super, konečně poznám rodiče své vyholené.“ 

.

Příště: Kterak Čoudek poznal rodiče své vyholené

Předchozí Čoudkovy eskapády naleznete zde: https://snitily.blog.idnes.cz/?us=125742