Totalitní zákaz nových aut se spalovacími motory schválil Evropský parlament

Až se budou v r. 2024 konat volby do Evropského parlamentu, měli by se voliči zamyslet nad tím, zda opět dají hlas těm českým europoslancům, kdo svým dnešním hlasováním těžce poškodili český průmysl a ekonomiku. 

Evropský parlament totiž dnes většinově schválil dohodu všech členských států, podle níž bude po roce 2035 fakticky nemožné vyrábět a prodávat nová auta se spalovacími motory na benzin a naftu. Dohodu musí ještě schválit Rada Evropské unie členských zemí sedmadvacítky. Znění dohody bylo z přítomných 640 poslanců přijato 340 hlasy pro, kdy 279 bylo proti a 21 se zdrželo. Evropský parlament má celkem 705 poslanců.

Pro to, aby se ve jménu fantasmagorických zelených zítřků fakticky zničil nedávno ještě prosperující automobilový průmysl v EU včetně Česka se 14 miliony dobře placenými zaměstnanci a inovativní silou, hlasovali za Českou republiku tito europoslanci: Luděk Niedermayer (TOP09), Markéta Gregorová, Marcel Kolaja a Mikuláš Peksa (všichni tři za Piráty).  
Zatímco bruselská politická elita žijící ve své luxusní sociální bublině odtržené od reality života překotně schvaluje normy zelené ideologie, na většinu ze 450 milionů obyvatel EU ve stále drtivější míře dopadají náklady nesmyslné dekarbonizační strategie Evropské komise, parlamentu a podvolených národních vlád. Počínaje neúnosnými cenami energiemi, kdy vlády dotacemi vlastně maskují skutečné náklady zelené tranzice, zvláště neúnosné pro domácnosti a podniky daleko chudších členských zemí EU ze střední a východní Evropy, až nyní po snaze vedoucí k brutálnímu omezení dostupné individuální mobility a tedy i svobody.  

Současná situace, kdy se nízké prodeje nových v ČR i v EU aut vrátily do stavu před desítkami let, dokazuje, kam naše země zavedla sázka na elektromobilitu jako podstatnou součást dekarbonizační ideologie Green Deal v EU. Ta se totiž mění v neustále zrychlovaném tempu v novou totalitu, kdy bylo fakticky neomarxistickou regulací znemožněno, aby se spotřebitel rozhodl na svobodném konkurenčním trhu podle kvality, přidané hodnoty a ceny produktu. Sice některé automobilky jako BMW pracují na možnosti pohánět své výkonné motory spalováním syntetických paliv, ale vše samozřejmě záleží na nákladech a konečné ceně pro spotřebitele.

Pokutování výrobců aut na benzín a naftu 95 eury za každý gram CO2 navíc nad stanovenou normu (pokuty tečou do bruselské pokladny) prudce zdražilo ceny konvenčních aut. Jejich výrobu automobilku řídí/limitují s ohledem na to, aby v prodejním mixu mohly prodat zjednodušeně řečeno dvě žádaná auta na naftu a benzín jen tehdy, když k tomu na trhu udají jedno čistě elektrické. Miniauto na elektriku přijde na 800 000 Kč, auto s ambicemi plnit částečné potřeby rodiny na 1,1 milionu korun a více. Připomeňme si, že v realitě Česka je dle statistiky AAA AUTO nejprodávanějším autem v zemi 10 let stará Octavia za 189 tisíc korun. S násilně prosazovanou elektromobilitou na většině trhů EU stárne vozový park s daleko více obchodovanými ojetinami. V ČR činí tento průměr již 16 let. Totalitní násilné prosazování elektromobility s cílem zlepšit životní má tak všude v Evropě přímo opačný efekt.

Jakmile si pod tíhou nákladů na energetickou krizi vlády EU, z nichž už nyní více než polovina neplní kritérium veřejného zadlužení nižšího než 50 % HDP země, už nebudou moci velkoryse dovolit dotovat prodej elektroaut, tak skončí uměle vyhnaná poptávka. Německý trh s elektroauty se v lednu propadl o 83 %, když vláda v Berlíně podstatně snížila dotace. Podobné to je v neunijním Norsku, dosavadním evropském premiantovi v prodeji elektrických aut, kde aspoň zčásti elektromobilita dávala smysl poháněná elektřinou vyráběnou ekologicky z vody. Ve většině zemí EU totiž výfuky elektroaut jsou fakticky v komínech uhelných elektráren. To když přitom ještě zcela pomineme těžce emisně zátěžovou výrobou akumulátorů pro e-auta.

Česká republika na tuto dohodu doplatí obzvláště tvrdě. Tři finální automobiloví výrobci Škoda Auto, Hyundai a Toyota totiž spolu se stovkami dodavatelů dílů a komponentů do Česka i zahraničí totiž tvořilI ještě donedávna 10 % HDP naší země, čtvrtinu exportu a dávalI práci přímo a nepřímo asi 420 000 většinou dobře placených zaměstnanců. Podstatná část těchto pracovních míst je právě v ohrožení, dle šéfa odborů Škoda Auto Jaroslava Povšíka v samotné Škodovce 12 400 zaměstnanců.
Očekávaný propad prodejů je i v Česku oficiálně zdůvodňovaný nedostatkem čipů. V pozadí je ovšem fakt, že na upřednostňované elektromobily je zapotřebí násobně více čipů než pro penalizovaná konvenční auta. Celý únor bude stát výroba aut v kolínské Toyotě, Škoda Auto z optimálního schématu 20 pracovních směn za týden přešla na jedinou ranní pracovní směnu. To vše drtivě dopadá na dodavatele, kteří musí také zastavit či omezit výrobu dílů a komponentů, které žádná automobilka nekupuje na sklad, ale chce je v režimu přímých dodávek. Dodavatelům drceným navzdory zastropování neúnosnými cenami energie se tak před očima hroutí jejich ekonomika provozu s rizikem bankrotu a dominovým efektem na celý tento nejvýznamnější resort české ekonomiky. Když velké zahraniční automobilky začnou řešit přebytek zaměstnanců kvůli nízkému odbytu, lze se oprávněně obávat, že k propouštění sáhnou ve svých závodech v zahraničí.

Jestliže v minulých dnech ministr dopravy Martin Kupka prohlásil, že chce v Bruselu revidovat pro český automobilový průmysl zničující emisní normu Euro 7, jím slibované položení vlastní hlavy na špalek znamená už předtím jeho stětí. Vždyť Euro 7 je ze stejné ideologické dílny z tažení proti autům se spalovacími motory, ale ve skutečnosti proti individuální svobodě lidí. A mimochodem Kupkův stranický šéf ODS, premiér Petr Fiala za českého předsednictví v EU ještě odsouhlasil rozšíření emisních povolenek z energetiky a těžkého průmyslu i na dopravu, takže benzín a nafta hrozí od roku 2027 zdražit o 6 korun na litr. Přitom bych ČR našla v EU spojence: proti zákazu spalovacích motorů se už jako první premiér v EU vyslovila předsedkyně italské vlády, těžce je ohroženo Slovensko s ještě větší závislostí na autoprůmyslu než ČR.    

Europoslanec Niedermayer své rozhodnutí hlasovat pro zákaz spalovacích aut zdůvodnil tím, že teď už automobilky s předstihem budou vědět, jaká pravidla platí. Tak jako lékař v podání Rudolfa Hrušínského ve filmu Vesničko má, středisková nakonec poradil místnímu hostinskému s jeho zdravotními stesky, aby se jel podívat do Pelhřimova na tamní krematorium, aby „věděl, do čeho jde“. Zatímco film režiséra Jiřího Menzela a scénáristy Zdeňka Svěráka je nestárnoucí komedie, zde jsme svědky nastupující ekonomické katastrofy, jejímiž nechtěnými aktéry budou firmy a zaměstnanci českého autoprůmyslu a celé hospodářství Česka.