Statistiky rozvodovosti jasně vypovídají o tom, že manželství, které končí rozvodem, určitě neubývá. Pokud jste se sami dostali do této nelehké životní fáze, zkuste ji projít se ctí. Samozřejmě že proces rozvodu nikdy nebude tak jednoduchý jako prosté „ANO“ na začátku manželství, ale přesto existuje jedna velmi rychlá a téměř bezbolestná varianta.
Tou variantou je tzv. nesporný, zkrácený neboli dohodnutý, smluvený rozvod…nazvat ho můžeme jakkoliv, jedno je však nezbytné – ochota manželů se dohodnout a předejít nechutným sporům a vlekoucímu se rozvodovému řízení. Samozřejmě nezastírám, že tato forma rozvodu klade na obě strany vysoké nároky v podobě schopnosti komunikovat, činit kompromisy a ochoty se dohodnout. Ve výsledku je to však stále menší zlo a stres než „klasický“ rozvod.
Rozvod dohodou je z formálního hlediska shodný s klasickým rozvodem. I zde musí být vždy vtažen státní orgán - soud - a tedy podán návrh na rozvod manželství, i zde jedna strana bude figurovat jako žalobce a druhá jako žalovaný, i zde je nutno zaplatit soudní poplatek.
V čem se tedy liší a jaké výhody přináší? Odlišnost je v tom, že pokud jste oba ochotni se dohodnout a současně je splněno pět zákonných podmínek, můžete se dočkat odměny v podobě velmi snadného a slušného rozvodu, při kterém nikdo z manželů není označen za viníka, soud nezkoumá důvody rozvratu manželství, nedochází k praní špinavého prádla na veřejnosti a celý proces je neporovnatelně kratší než klasický rozvod.
Jaké jsou tedy zákonné podmínky (§ 24a zákona o rodině):
- Manželství trvalo alespoň jeden rok.
- Manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí (pozor, tato podmínka nutně neznamená, že manželé bydlí každý fyzicky jinde).
- K návrhu na rozvod se druhý manžel připojí.
- Soudu jsou předloženy písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost.
- Soudu je předloženo pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu (samozřejmě za podmínky, že z manželství děti vzešly a jsou stále nezletilé, v opačném případě se tento bod neuplatní).
Je třeba zdůraznit, že všechny uvedené podmínky musí být splněny současně (výjimka bod 5, nejsou-li nezletilé děti). Pokud tomu tak je, soud nezjišťuje příčiny rozvratu a manželství bez problémů rozvede (může tak učinit i bez nařízení jednání). Pokud by však nebyla splněna byť i jedna podmínka, bohužel není možné, aby se uskutečnil rozvod dohodou a nastoupil by model klasického rozvodu.
Vraťme se ale na začátek. Jak jsem již uvedla, řízení o rozvod manželství je třeba zahájit podáním návrhu. Návrh je třeba podat u tzv. věcně a místně příslušného soudu. Věcně příslušný je okresní soud. Místně příslušný je soud, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů. Není-li takového soudu, je příslušný obecný soud žalovaného, tj. soud, v jehož obvodu bydlí ten z manželů, který nepodává návrh na rozvod. Ve výjimečných případech, není-li ani takového soudu, by se řízení konalo u soudu, v jehož obvodu bydlí žalobce, tedy ten, který návrh na rozvod podává (viz. § 88 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu). Již v této fázi by se měli manželé dohodnout, který z nich návrh podá a bude tedy figurovat jako žalobce a který bude zastávat roli žalovaného. Je třeba podotknout, že toto rozdělení rolí nemá na výsledek řízení nejmenší vliv. Pokud z manželství vzešly děti, je třeba ještě před podáním návrhu na rozvod manželství mít v ruce pravomocný rozsudek soudu o schválení dohody o výchově a výživě nezletilých dětí, tedy komu budou děti svěřeny do péče a jaké výživné bude na ně hrazeno.
Alespoň stručně k obsahu návrhu na rozvod manželství – nutné jsou tyto náležitosti:
- Označení soudu, kterému je návrh adresován;
- Označení toho, kdo návrh podává (žalobce) a žalovaného;
- Vylíčení rozhodujících skutečností – údaje o manželství;
- Žalobní petit – cíl, který je návrhem sledován (tedy rozvod manželství);
- Datum a podpis žalobce.
K návrhu by měl být doložen oddací list, písemný souhlas druhého z manželů (žalovaného) s rozvodem, smlouvy s úředně ověřenými podpisy manželů upravující pro dobu po rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, společné bydlení a případnou vyživovací povinnost a v případě nezletilých dětí také pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí. Co se týče soudního poplatku, je návrh zpoplatněn částkou 1.000,- Kč. V době moderních technologií a informací již není problém najít různé vzory návrhů a smluv na internetu. Nicméně pokud jde o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, doporučuji spíš jít pro radu za odborníkem. Soud sice předložené smlouvy po obsahové stránce nezkoumá, nicméně jistě je vhodné v okamžiku rozvodu platně vypořádat i veškerý majetek včetně dluhů a předejít tak dalším sporům do budoucna.
Jakmile se vám toto všechno podaří dosáhnout, můžete se dočkat rozvodu v relativně krátké lhůtě, klidně i jednoho měsíce. A od soudu budete odcházet jako dva lidé, kteří jsou schopni spolu nadále komunikovat, a v podstatě celou rozvodovou situaci zvládnete se ctí.
Na závěr pár statistický údajů (zdroj Český statistický úřad, www.czso.cz). V roce 2005 připadlo 5,1 sňatků na 1 000 obyvatel a 3,1 rozvody na 1 000 obyvatel, v roce 2006 to byla shodná čísla, v roce 2007 to bylo 5,5 sňatků na 1000 obyvatel a 3 rozvody na 1000 obyvatel, v roce 2008 připadlo 5 sňatků na 1000 obyvatel a 3 rozvody na 1000 obyvatel, v konkrétních číslech to bylo 52 457 sňatků a 31 300 rozvodů. V roce 2009 jsou čísla velmi podobná, i když počet sňatků poklesl na 47 862 a rozvodů na 29 133. O čem to souhrnně vypovídá? Jak již bylo řešeno úvodem, že rozvodů rozhodně výrazně neubývá. A proto není na škodu, pokud už tato situace nastane, projít ji co nejrychleji a s co nejmenší újmou. Nikdo nepopírá, že rozvod je vždy velice stresová a nepříjemná záležitost.
