Dar či nedar – darovací smlouva

Dostat nějaký dar je vždycky příjemné, nemyslíte? Už jen dva základní pojmové znaky darování – bezplatnost a dobrovolnost – zní uším moc pěkně.

Darovací smlouva je v současné době velmi rozšířená, vlastně je druhou nejvíce používanou smlouvou pro převod nemovitosti. Obvykle jsou to rodiče, ve snaze předejít problémům v dědickém řízení, kteří převádějí na potomky své nemovitosti. K zvýšenému využívání přispělo i zrušení darovací daně mezi příbuznými od roku 2008 (přesněji: od daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině, tj. např. mezi příbuznými v řadě přímé, manžely, sourozenci apod.).

Zajímavé je, že darovací smlouva je vlastně z majetkového hlediska smlouvou pro dárce jednostranně nevýhodnou, neboť výhoda (majetková výhoda) poskytnutá obdarovanému s sebou nese ztrátu v majetku dárce.  

Zákonná úprava darovací smlouvy je velice stručná. Ve skutečnosti ji občanský zákoník věnuje pouze tři paragrafy - § 628 až § 630. K uzavření smlouvy dochází tehdy, když dárce něco obdarovanému bezplatně přenechá nebo mu něco slíbí, a když obdarovaný takový dar či slib přijme. Jak jsem již zmínila, mezi pojmové znaky patří bezplatnost - z darování nesmí plynout žádná podmínka nebo povinnost vedoucí k protiplnění, a dobrovolnost -  dárce dobrovolně dává, obdarovaný dobrovolně přijímá, v žádném případě nejde o povinnost. Předmětem daru může být věc movitá či nemovitá, dokonce i  práva (např. pohledávky) nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých to jejich povaha připouští, např. cenné papíry atd.

Darovací smlouva může být uzavřena i ústně. Zákon vyžaduje písemnou formu pouze tehdy, je-li předmětem daru nemovitost a dále pro případ tzv. konsensuální darovací smlouvy, tedy smlouvy, kdy dárce dar slibuje a obdarovaný slib přijímá; taková darovací smlouva musí být písemná, byť by hodnota daru byla minimální. Nedodržení písemné formy v uvedených případech má za následek absolutní neplatnost smlouvy. Pro převod nemovitosti se vyžaduje nejen písemná forma smlouvy, ale i její vklad do katastru nemovitostí.  

Jak jsem již zmínila, velice často je darovací smlouva využívána pro převod bytu nebo rodinného domku mezi rodiči a dětmi. Rodiče jsou většinou vedeny snahou ještě za svého života vypořádat podle svého uvážení majetkové vztahy v rodině a předejít tak případným neshodám v rámci dědického řízení. Ale zde pozor, pokud darujete nemovitost jen jednomu dítěti, bude to mít určité důsledky i v dědickém řízení. To, co jedno dítě dostalo od rodičů za jejich života, se poté započte na jeho dědický podíl. Jinými slovy, o to, co obdarovaný dostal, o to pak dostane méně z dědictví.  

Již římské právo připouštělo, aby se dárce za určitých podmínek domáhal po obdarovaném vrácení daru. Tak je tomu i dnes, kdy se dárce z taxativně vymezených důvodů může úspěšně domáhat vrácení daru. Je to tehdy, jestliže se obdarovaný chová k dárci nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Nejde však o „obyčejné“ narušení přátelských vztahů v rodině. Na druhou stranu ale nemusí takové jednání dosáhnout intenzity a závažnosti, že by založilo trestněprávní či správněprávní (přestupek) odpovědnost. Bohužel žádný právní předpis „dobré mravy“ nedefinuje, natož co se považuje za „hrubé porušení dobrých mravů“. Obecně řečeno, musí se vždy jednat o takové jednání obdarovaného, které nevzbuzuje pochybnosti o jeho rozporu s dobrými mravy a dosahuje takové závažnosti, která je spojena s hrubým porušením dobrých mravů.

Pokud byste ale přesto trvali na definice „dobrých mravů“, často se v rámci judikatury odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně. sp. zn. 15 Co 137/93, cituji: „Dobrými mravy společnosti je nutno chápat souhrn určitých etických a kulturních norem společnosti, z nichž některé jsou trvalou a neměnnou součástí lidské společnosti, jiné spolu se společností podléhají vývoji.“

Vrácení daru je dále vázáno na jednostranný právní úkon dárce, adresovaný obdarovanému, kterým se domáhá vrácení radu. Tento úkon může být učiněn v jakékoliv formě, tedy i ústně. Ale buďte předvídaví a pro případný soudní spor a důkazní situaci použijte písemnou formu.  

Využije-li tedy dárce svého práva domáhat se vrácení daru a jsou-li naplněny shora popsané podmínky, zaniká právní vztah z darování a dárce se ze zákona stává opět vlastníkem darované věci.

Sepsat darovací smlouvu není velký problém, už jen na internetu lze najít spoustu vzorů a doporučení. Pokud se však rozhodnete darovat nemovitost, a třeba i současně zřídit věcné břemeno na této nemovitosti, vsaďte na jistotu a obraťte se na odborníka. Náklady na právní pomoc se vyplatí a předejdete tím do budoucna možným problémům, včetně vyšším finančním nákladům a spoustě stresu a starostí.