Školky praskají ve švech

A je to tady! Mám 16-ti letého syna a 13-ti letou dceru. Syna jsem přivedla na svět v porodnici, která již neexistuje. Byla zrušena. Nebyla dostatečně využita.

Před 12-ti lety šel synek do školky. Míst bylo dostatek a nebyl problém dítě umístit do školky přes ulici. V Praze. A já na mateřské. Šel do školky, aby byl mezi dětmi svého věku, aby si co nejdřív prošel všemi "kolektivními" nemocemi a obrnil se dřív, než začne chodit do školy. Než mi šla do školky i dcera, začaly se školky rušit a slučovat, protože bylo málo dětí. Zrušené školky byly prodány.

Deti vyrostly a začaly chodit do školy. Nebyl problém je umístit, dětí bylo málo, třídy volné. V šesté třídě měl syn na škole pouze 15 spolužáků a to byl celý ročník. Tenkrát se už druhým rokem uvažovalo o zrušení této školy, protože její kapacita nebyla využita. Rodiče v předstihu radši volili cestu dobrovolného přechodu na jinou školu, ať už se zaměřením nebo jenom se slibnější budoucností. Na této škole nakonec zrušili druhý stupeň a volné prostory pronajali, tuším nějaké křesťanské anglické škole. My se odstěhovali z Prahy a já přemýšlela, kam děti umístit v Děčíně. V části, kde bydlíme (vrátila jsem se tam, kde jsem vyrůstala), byla vždycky škola jenom s prvním stupněm, synek už byl na druhém, chtěla jsem je tedy oba přihlásit na základku v centru, aby byli spolu. Jenže ředitel mnou vybrané školy mi řekl, že má třetí i šestý ročník plný a že spadáme na jinou školu, že se mám zeptat tam. Tak jsem šla na výzvědy. A ejhle, místní škola měla tak markantní úbytek žáků, že byla poprázdná. A tak padlo rozhodnutí školu nikoliv zrušit, ale rozšířit o druhý stupeň. Tehdejší šesťáci byli první v historii nejen školy, ale i celé obce. Synek se k nim přidal a patřil loni k prvním deváťákům, kteří kdy z této školy vyšli. Jsem ráda, že tuto školu nezrušili a až zase bude dětí víc, bez problémů budou zase, tak jako vždycky, na druhý stupeň dojíždět do centra. 

Nevím, zda i tady proběhly nějaké boje o zrušení či zachování malých základních škol. Faktem je, že syn teď začal navštěvovat střední školu. Byl bez problémů a bez přijímaček přijat na školu dle svého výběru. Děti je málo a školy se o ně perou. A já se tak různě dovídám o plánech na sloučení a zrušení vybraných střední škol. Proč? Protože je málo žáků.

Před asi třemi, čtyřmi lety měly porodnice nejen v Praze (ale v Praze především) problém. Nezvládaly nápor rodiček. Maminky kolikrát ležely i na chodbách. Prý se tenkrát konečně rozrodily tzv. husákovo děti. Přišel babyboom. V té chvíli si měl někdo na ministerstvu školství uvědomit, že tyto děti již za pár let začnou navštěvovat jesle, školky, základky a později půjdou i na střední školy. A nebudou mít kam. Protože kvůli několika slabým ročníkům v předchozích letech bylo hodně školek, základních škol i středních škol zrušeno.

Ne, zdá se že tato jednoduchá věc nikomu nedochází. Takže na jedné straně tady teď máme přeplněné školky. A na druhé straně se slučují střední školy a zavírají se. Opravdu jsem zvědavá, jak tohle dopadne. Jestli budou stejně postupovat i co se týká vysokých škol. A jsem ráda, že moje děti tímto nesystémem proplouvají na začátku té nízké vlny a učitelé ještě mají možnost se jim v těch poloprázdných třídách víc věnovat.

Ale někde je něco setsakra špatně.