Zapomínání Masaryka (1) - Mnichov

"Život je boj a ten je právě malým a slabším těžký, vždyť právě v tom je všechen smysl toho boje."

Masarykův ideový odkaz začal být téměř ihned po jeho smrti zapomínán. Na otázku, která se v této souvislosti nabízí jako první - zda by se, pokud by byl ještě živý, Němcům vzdal nebo nevzdal – nelze spolehlivě odpovědět, přesto však lze dovodit, že pravděpodobně by se nevzdal. Jsem si vědom, že se pouštím na tenký a současně i ‚horký‘ led, nemohu se však této (v mnoha jiných ohledech jistě zbytečné) otázce vyhnout. K závěru ‚bojovat‘ vedly tyto argumenty:

1. V dějinách bylo a je obvyklé, že malé národy se brání velkým, nezávisle na tom, jaké mají vyhlídky na vítězství.

2. Má to vždy hlubší smysl, neboť menší a slabší bývá utlačován, a svým bojem tak prosazuje spravedlnost, ‚trvá na ní‘. Masaryk v tom spatřoval dokonce dějinné poslání malých národů, včetně Československa.

3. Za podobných i jiných situací, vlastně vždy, je třeba projevit se „světově“, to je neohlížet se jen na vlastní potřeby a cíle. Z dlouhodobého hlediska to má navíc často příznivé důsledky i pro národ, který v dané válce prohraje.

4. Vzdát se odporovalo Masarykově povaze – tomu, jak se projevoval v obdobných situacích: „Nedali jsme se, a nedáme se nikomu a nikdy!“ K totalitním a agresivním režimům navíc cítil silný odpor.

5. Prezident Beneš sice zabránil krveprolití a hospodářským ztrátám, avšak na dlouhá desetiletí poškodil českou mentalitu. Vady českého charakteru, jak je viděl Masaryk, byly v tehdejší době možná hraniční, ale poté se prohloubily. Není pravda, že v roce 1938 ‚jsme‘ se nebránili - nebránil se prezident Beneš. Projeví-li se člověk nebo národ zbaběle, ztrácí tím sebedůvěru a cítí tíhu, která mu v dalším svazuje ruce.

6. Negativní důsledky převážily i v krátkodobém ohledu. Finové, kteří během druhé světové války projevili větší srdnatost než my, se po jejím skončení do Stalinova područí nedostali. (Stalin jistě věděl, že vzhledem k tomu, že jsou jako protestanté - i dnes 90 procent obyvatelstva - nezkorumpovaní, u nich narazí, a to nejen vojensky, ale též během případné přeměny finské společnosti podle svých představ. Jistou roli ovšem hrálo i to, že Finsko pro něj nebylo strategicky tak důležité jako Československo.)

Mnichov, druhá republika, údobí Protektorátu a druhá světová válka naši mentalitu sice citelně poznamenaly, netrvaly však dlouho. Vyjádřeno parafrází výroku Karla Čapka, slušní zůstali slušní, méně slušní a bezcharakterní se projevili. Morálních vůdců ovšem citelně ubylo. Dlouhodobé důsledky vykrystalizovaly sledem dalších faktorů a událostí až v následujících letech, po roce 1948, po roce 1968, a trvají dodnes, včetně důsledků hospodářských.