Radek John na sebe bere odpovědnost

Stal se nejpopulárnějším českým politkem. Je snad dost starý na to, aby podlehl sebeklamu. Má máslo na hlavě, ale snad ne fatální. Jistě si uvědomuje, že má šanci českou politiku po dvaceti letech přešlapování trochu pozvednout. Jistě ví, jak je přízeň politického obecenstva vratká, zejména pokud někdo není úplně čistý. Stačí šlápnout ještě jednou dvakrát vedle, přízeň se otočí, a to stejné, co se mu dosud tolerovalo nebo na co se dokonce foukalo, se mu omlátí o hlavu a bude zatracen. Snad ví, že na jeho momentální oblibě se podílí frustrovanost českého voliče, který se chytá stébla jen proto, že je nové. Že je to však dvojsečné, neboť v Čechách se sice na jedné straně po slušných politicích touží, na druhé straně se kolem nich vždy vytváří jakési podivné napětí, které může skončit výbuchem. Že už tady takových tady bylo několik, dokonce možná mnoho - že kdo u nás hlásá morálku, je mimořádně zranitelný.

Že je český volič podezíravý, neboť byl již tolikrát, tolikrát zklamán. V dávné i nedávné minulosti.

Byla by škoda, kdyby padl i on. Má historickou šanci; chce ho nejen obecenstvo, ale i doba. Snad.