Proč (mimo jiné) u nás téměř nikdo nezná Masaryka

Když jsem před časem zjistil, že můj bývalý učitel, zakladatel Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity prof. Ivo Možný víceméně nezná Masaryka, připadlo mi to absurdní, zíral jsem a docela mne to nazlobilo. Když jsem se o tom bavil s několika jeho kolegy, dali mi najevo, že je problematické se na takového člověka zlobit - v životě toho dokázal hodně (rozhodnbě víc než já) a z toho hodně dobrého. Což jsem uznal a zmkl jsem.

Včera jsem ovšem seděl v hospodě s jedním mladým sociologem, magistrem, absolventem této fakulty, a zíral jsem znovu - tento jinak inteligentní mladý muž nejen že vůbec nezná Masaryka, ale prakticky nic neví o filozofii, historii, psychologii, politologii, pedagogice a ostatních příbuzných vědních oborech, protože... se to ve škole neučili (učili se jen sociologii).

Jen stěží lze najít lepší příklad pro úsloví, že ryba smrdí od hlavy. Prof. Možný, při vší nekonečné úctě a sympatiích, které k němu i nadále chovám, je vinen, a je to v jeho případě téměř zločin. Jako sociolog (Masaryk se považoval především za sociologa) by nejen že měl Masaryka znát víc než kdo jiný, ale měl by také vědět, že Masaryk kladl na vzájemné propojení společenských věd mimořádný důraz - mnohokrát opakoval, že bez celkového pohledu na lidský svět je každý vzdělaný člověk jen "polovzdělancem".

Prof. Možný byl jako sociolog měl také vědět, že sociologie se v Masarykově době vydělila z filozofie dějin - že její kořeny jsou ve filozofii a v dějinách, neboť bez nich ztrácí veškerou dialektickou dynamiku a vývojové hledisko. Měl by vědět, že stejně blízká je sociologii i sociální psychologie a jí zase psychologie. Že nejdůležitějšími praktickými vyústěními všech společenských věd jsou pedagogika, politologie a... politika.

Že sám Masaryk byl ve všech těchto oborech programově a cílevědomě "doma", a i proto byl úspěšným učitelem a politikem. A nejen osvoboditelem a "tatíčkem" národa, ale i jeho pedagogem v nejširším slova smyslu.

Podle  Masaryka bez  š i r o c e   vzdělaných, vědoucích a uvědomělých lidí nebude silné republiky. Co na to říkáte, pane profesore sociologie na Masarykově univerzitě?

(Napsáno v afektu, ale uhlazovat to asi nemá smysl...)