Poslanecká imunita: slabina demokracie

Nikdy jsem nechápal, proč mají mít poslanci či jiní politici jakoukoli imunitu. Přiznávám, že jsem to "pochopil", to je nepochopil, před nedávnem, když jsem se dozvěděl, že je to především důsledek požadavku oddělit moc zákonodárnou od justiční. Logika podle mne divná, školometská, možná účelová; řekl bych: prosím ne(de)generalizovat!

Prostě dál žasnu. V demokracii si přece máme být rovni přinejmenším před zákonem. Politici by přece neměli být "rovnější" než všichni ostatní. Zvláště, přitahuje-li politika, a nejen u nás, ale v celém světě, lidi  s p e c i fického druhu.

Justiční i zákonodárná moc by přece měly táhnout za jeden provaz - justice by zákonodárce neměla ohrožovat, ale, pokud jsou mravní, naopak: postačí přece "pouhé" transparentní soudní procesy á la "bártaškárka": měla by oddělovat kokoul od zrna, a tím tedy těm mravným pomáhat!

Jak je možné, že politici systematicky unikají právu, jako například jeden z největších škůdců našeho polistopadového vývoje, zakladatel Novy Vladimír Železný?

Kdybych Holešovské výzvě nedal v ničem za pravdu, tak v požadavku odvolatelnosti a rychlé potrestatelnosti politiků jistě ano.

Neboť poslanecká a jiná politická imunita (včetně prezidentské) není podle mne předností, ale naopak slabinou demokratického systému.

Je snad dokonce jeho Achillovou šlachou...