Klára Samková a presmupce viny u politiků

Je pochoptielné i nepochopitelné, jak v demokracii mohou vedle sebe existovat dva zcela opačné etické principy - presumpce viny i neviny. Pochopitelné je, že presmupce neviny platí obecně a presumce viny by měla platit u politků, nepochopitelné je, jak s ní různí politici různě zacházejí a jak to někdy "skřípe" s poslaneckou, notářskou a jinými imunitami.   

Oprávněnost presumpce viny se nyní ukázala v jasné podobě odvoláním vedoucí kandidátky Úsvitu Kláry Samkové: pokud by byla zvolena a pak odsouzena, byl by to velký a mezinárodní (mírně řečeno) trapas a mohla by do té doby napáchat řadu škod.

Vyvozovat z toho ovšem, že Tomio Okamaura byl veden etickými zásadami a že tím prokázal příslušnost k lepší části Evropy (neboť tam se - i když se to v posledních letech zhoršilo - prosazuje presumce viny u politiků daleko snadněji než u nás), by ovšem bylo naivní. Nedělejme si iluze: Okamura se jen zavčas, ale stejně už pozdě pokusil zamést cosi po práh. 

Určitě věděl, koho si vybral a dosud mu to nevadilo, neboť "vrána k vráně sedá".