(Eko)terorismus - nálepka definující spíše jejího autora

Terorismus je silné slovo, a mělo by proto být užíváno s velkou obezřetností. Kdo si tak nepočíná, riskuje, že sám může patřit mezi teroristy - jakými byli například nacisté, když nutili Židy, aby nosili nálepky-nášivky v podobě pěticípé hvězdy (aby je pak likvidovali v koncentračních táborech), komunisté, když Horákovou a spol. označovali za nepřátele lidově demokratického zřízení (aby je pak popravovali nebo zavírali na doživotí), nebo katolíci, když onanii nazývali samohanou (aby pak sami tajně onanovali nebo aby, někteří z nich, zneužívali malé děti).

Teror je obecně definován jako hrůzovláda, resp. násilné usilování o ni, využívající všech forem fyzického i psychického nátlaku.

Nálepkování je jednou z forem nátlaku, někdy i teroru. Je typické nejen pro všechny totalitní režimy, ale též pro všechny totalitně uvažující jedince. Jak říká C. G. Jung, "slovu se ukládá, aby nahradilo to, co se nepodařilo poctivými prostředky".

Mělo by proto vymizet ze slovníku každého kulturně a střízlivě uvažujícího člověka. Nebo by se mělo omezit na případy, u nichž  je skutečně, prokazatelně a bez nadsázky namístě.

Jako člověk, který většinu života prožil za komunistické totality, mám k jakýmkoli nálepkám, a jakýmkoli jiným formám demagogie, psychický i fyzický odpor.

Dost jsem si jich užil i za polistopadové posttotality a dost si jich bohužel "užívám" dodnes.