Co je to 'amerikanizace světa'

Když byli Voskovec a Werich za 2. světové války v USA, zhrozili se nad 'americkým způsobem života': "Tohle až k nám přijde?!" A už je to delší dobu tady, a v ještě v horší podobě než tehdy, neboť Amerika, když 'překonala' 'krizi' 'zlatých šedesátých' (hippies, americká humanistická psychologie, kniha Greening of America aj.), evidentně kulturně a sociálně upadla - a mimo jiné a možná hlavně proto ji čeká i zráta světového ekonomického hybatele. 

Již v 'době V a W' se od Evropy lišla důrazem na materiální hodnoty, posuzovaním lidí ne podle toho jací jsou ale jak jsou bohatí, víceméně prázdným konzumním způsobem života a mnohem menší obecnou vzdělaností. Dnes je zřejmé, že Evropa se jí a dokonce ve zhoršené podobě v tomto vyrovnala, že 'amerikanizace' se na ni rozšířila a dál se šíří po celém světě.      

(Volí-li dnes drobní a střední podnikatelé - "sůl každé země" - pravicové strany, vycházejí z nabulíkovaného omylu, že svobodu podnikání jim zajistí především liberální pravice. Liberalismus byl pozitivem kdysi dávno, když se prosazoval proti feudalismu, a potom v různých zemích a v různých obměnách kdykoli, když se prosazoval proti jakékoli přebujelé moci mocných. Z malých podnikatelů se ovšem pravidelně stávali podnikatelé velcí až převelcí, z malých pánů se stávali velcí až převelcí páni - vždy až do doby, kdy se to stalo neudržitelné a kdy došlo ke zvratu. Tento jev s v dějinách opakoval nesčíslněkrát. V celosvětovém či přinejmenším euroamerickém měřítku se nyní k takovému zvratu přibližujeme, a na vině je především 'liberální' pravice: poskytuje svobodu jen bohatým a nejbohatším, ostatní znesvobodňuje. Lze jen - marně? - doufat, že příští zvrat nebude vysloveně drastický, že nebude "Až na krev" - jak je název jednoho amerického filmu líčícího život jednoho dravého a amorálního amerického podnikatele-zbohatlíka.) 

Kde jsou v zásadě se v ničem se mezi sebou nelišící klasici modernismu 20. století - Američan Theodore Dreiser (s románem Americká tragedie), Evropan Erich Maria Remarque (s románem Miluj svého bližního) a Čech Karel Čapek (s románovým triptychem Hordubal, Povětroň a Obyčejný život)?

V Povětroni je tento odstavec:

„Vy nevíte, sestro, jak plytká a jepičí je veškerá špatnost; musí se pořád obnovovat, ale marná práce: v nedobrém člověk nenaplní sama sebe, a rouhač, vrah, závistivec nebo smilník žije životem podivně kusým a neustáleným. Ach, nemohu dát svůj život dohromady; je to samý úlomek, samá drť, samé kousky, které se neskládají v žádný obraz. Marně, marně se pachtíme se svými malými a zlými skutky; jsou nesouvislé a nespořádané, nic než tříšť a chaos bez hlavy a paty. Tak jest, tak jest, amen.“