Říkal jsem si za volantem mé stařičké škodověnky, když jsem se probudil ve výběhu pro koně. Došlo mi, že ten dům co jsem minul a ten zničený plot není sen.
Tento týden vážně stál za to. Angína s antibiotiky od Dana, cesta domů a v Lednici zasloužilý a posilující spánek za volantem. Úterní stavba pódia s horečkou a veselými naštěstí kamarády a čtvrteční jeho bourání, shánění nového auta a spousta běžných činností co tak člověk v práci má. Díky Bohu si naši zákazníci rozmysleli páteční měření, a tak jsem si mohl konečně lehnout.
Ty vole, život je fakt krásnej, zní mi v uších jako tinnitus, ten vlastně taky - zvukař to jinak nemá prohlásil jeden z mých dobrých kamarádů zvukařů. Lidé jsou andělé s jedním křídlem, potřebují se obejmout, aby mohli létat - říkal Lucian de Crescenzo. Proto pořád objímám Slunce mého života, toužím vzlétnout a přiznám se, že s ní často létám. Teda ne jako můj FB kamarád zvukař a rodák z Bořetic, který se teď ženil v balónu s jeho životním Sluncetem.Sleduji ho už delší dobu a občas se potkám s jeho vymazlenými miláčky, kombíčky se zvukem sfér. Jsem na podiu a dávám k té divné krabici mikrofon a říkám si: "No jo stařeček." Kytarista sáhne do strun a já nejsem stavu zavřít ústa překvapením jak to bestie nádherně hraje. Lahodný zvuk, říkám si a obdivuji vymazlenost aparátu. To mi dával do kopy.... Ne jmenovat ho nebudu, zasvěcený ví a vám ostatním jeho jméno stejně nic neřekne. Ano rozeznívají moje srdce a říkám si, ten kluk je fakt dobrej a jsem na něj hodně pyšnej. Obyčejnej slušnej kluk s babičkou rozenou v Bořeticích, a rozezní naše duše i srdce. Stejně se mu to podařilo s jeho milovanou a dnes jsou již anděli a v objetí a letí si spolu. Jsou ve fázi, řekl by technik bez srdce a měl by hlubokou pravdu, aniž by to tušil. Jejich srdce jsou spojena láskou a souzní, řekl by básník - co chcete v životě víc.... Snad jenom trošku zdraví.
Včera jsme byli s přáteli na večeři, po mnoha měsících nemoci naší kamarádky. Zvláštní je, že každý kdo je nemocný, má pocit, že bude svým milým na obtíž. Jakoby mám záleželo a jako bychom dávali lásku jenom zdravým lidem. Jenomže být ve fázi je mnohem hlubší vztah než by se mohlo zdát. Slyším její slova, dívám se na její tvář, kterou vždy rád vidím a nemohu s ní souhlasit. Chápu proč z jejích úst vycházejí ta slova, je to bolest z prožitého. Ale vidím vedle ní milujícího muže, oddaného jejich lásce a světélka v jeho očích mluví beze slov a říkají víc než tisíc marketérů. Jistě udělá co bude moci, aby jí pomohl vybojovat ten nelehký boj s nemocí, ale ať je to jakkoliv, jeho láska není menší prožitým utrpením. Dokonce mám pocit, že roste. Posiluje se tím, jak se jí snaží předávat sílu pro další dny. Jsou také v pomyslném objetí a letí a vznášejí se spolu za jejím zdravím. Neříkám, že ta cesta je jednoduchá a lehká. Vím velmi dobře, že je čeká pouť nelehká, ale jeho úsměvy a jeho rozesmátá tvář, jejich souznění a láska, jí mimo jiné dávají do rukou vesla na lodičce, mířící ke břehu zdraví. Mám strach to napsat, ale napadá mě jenom: ty vole, ten život je fakt krásnej! Krásnej jejich společnou cestou, na níž je doprovází jejich láska, oddanost a víra v lepší dny.
Nevím co to v nás Moravanech a Češích je, že si pořád stěžujeme a naplákáme. Tu na zabáslého Řepku ondy na řepku na polích a na Zemana a na sedmilháře a zloděje a já nevím na co ještě. Jako bychom se rochnili v bolestínských náladách.
Pak se probudíme ve škodověnce ve výběhu pro koně a pochopíme, že jsou mnohem důležitější věci než naše nářky.
Jsou to bolesti a nemoci našich milých v okolí, jsou to láska a štěstí lidí, kteří nalezli svého druhého anděla a letí sním do oblak a v neposlední řadě je to náš běžný každodenní život, který sice nemusí být výhrou v lotynce, ale copak není krásný, třeba jenom pohledem z okna na svítící měsíc. Nebo při tom krásném objetí dvou milovaných se lidí, kteří díky spojení mohou létat se společnou duší a srdcem tepajícím ve fázi, jak by řekl technik bez vášně. Jejich srdce jsou spojena láskou a souzní, řekl by básník - co chcete v životě víc....
Ty vole, život je fakt krásnej - volá na vás Metoděj Skřeček - mistr zvuku a toho času nemocný láskou k životu, snad mi ji těmi antibiotiky Dan nevyléčí.
