Kdo znáte Nietzscheho dílo - Tak pravil Zarathustra, chápete. Stal se hrdinou Nietzscheho příběhů a mě se stal průvodcem, průvodcem a vypravěčem. Protančil jsem s ním první den, v uších mi zní písně, slova, lidé a ..............
V PÍSEŇ NOCI.
Je noc: teď hlasitěji mluví všechny řinoucí se studny. A také má duše je řinoucí se studna.
Je noc: teď teprve procitají všechny písně milujících. A také má duše je písní milujícího.
Je noc: teď procitají všechny písně milujících. A také má duše je písní milujícího. –
Tak zpíval Zarathustra.
citace: Friedrich Nietzsche - Tak pravil Zarathustra
Letos to všechno začalo dřív. Už před časem, kdy jsme najednou museli řešit ubytování. Pro festivalové období platí více než jindy: Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí. Jenomže já mám v Ostravě zázemí, mého přítele, který se o nás rád postaral. A navíc, když jsme přijeli o den dřív pro klíče, prohlásil, že s ním musíme na výborný koncert. V evagelickém kostele vystupoval hudebník narozený v Dagestánu s podivuhodným nástrojem - kamanche. Vypadá něco jako vydlabaná dýně, opatřený dlouhým úzkým hmatníkem a čtyřmi strunami. Zvuk je zvláštní a způsob hry je kombinací mezi údery prstů, vybrnkávání a hrou smyčcem. Někdy všechno zároveň.
Druhý den vedla moje cesta nejdříve do VIPky. Palačinky tam pravidelně vytváří jeden a tentýž človíček s milým úsměvem a stříbrem prokvetlou hlavou. Nedalo mi to, svěřil jsem se mu, že se na jeho palačinky těším celý rok, jsou s jahody a čokoládou. Čerstvě před mýma očima se vytváří ten lahodný zázrak, voní a láká k ochutnání. Šedivá hlava se se mnou baví o všem možném, o životě, o mé nejdražší a o alergích, manželství i o lásce mezi mužem a ženou. Všechno stihneme během přípravy lahodného pokrmu. Je to koncert pro jeho šikovné ruce usměvavou tvář a o písních milujícího. Zní mi v uších, můj imaginární průvodce to chápe a rozumí. Místo na nějž se rád každoročně vracím mi zpívá tuto noc o lásce , o láskách i o mých milovaných.
A ještě jednoho občasného průvodce mám dnešní večer nadělil, máme s sebou malého Metoděje. Sedíme s ním, na hlavní stage zpívá Björk. Roční Metoděj se směje s hluchátky na uších, gesty dává najevo, že ano tam svítí světlo a když píseň utichá s velkým zápalem a opětovným smíchem tleská a vykřikuje nesrozumitelné zvuky. Jenomže jeho statečná interpretka nezaujala natolik jako místní schody do patra. Schody jsou jako zjevení, lákají ho a nedají mu klidu a pokoje. Musí se soukat nahoru a dolů. A nahoru a dolů a stařenko musíš jít se mnou. Štěstím kvetoucí slunce mého života se s ním trpělivě trmácí nahoru a dolů. A stařenko, ukazuje gestem, tam svítí světla, ukazuje na stage. A směje se a rozdává kolem sebe víc štěstí a pohody než výhra v Lotince.
Ale všeho do času, moje žena zatoužila po klidném a romantickém místě. Nedala jinak a zatáhla nás oba její milované k laguně čistící stanice. Namítal jsem, že mi to jako romantické místo nepřipadá, ale nedala si říct. Metoděj dostal mlíčko před spaním a já suchou pusu na ústa. Seděli jsme zády k čističce a Zarathustra na nás pobaveně pokukoval. Na kopci hrála hudba od Cpt. Morgana a Metoděj usnul jako špalek.
Noc v naších srdcích otevírala netušené obzory, mihotali se v nich Mišík se svou kapelou, Hotel čtvrtá hvězda, Björk, Roni Size a nakonec i Caribou. Vnímali jsme je na pozadí zpívající noci, noci kouzel a noci snění. Někteří z nás tančili zjevně a jiní jenom v duchu. Horká noc, přátelé i milovaní vše se sjednocuje do tance, který nás svírá. Cestujeme časem i prostorem, každá část dne se vrací a opět odchází, jsem nad světem i dole v něm.
Šťastně usínáme v postelích vedle sebe a v duchu se těšíme na zítřejší den. Co nám přinese a co na to můj průvodce?
Teď jsem lehký, teď letím, teď sebe zřím pod sebou, teď Bůh mým nitrem tančí. –
Tak pravil Zarathustra.
citace: Friedrich Nietzsche - Tak pravil Zarathustra
A tak pravím já: Bo Coloursy sů najlepší
Zasněný zvukař z Podluží
