Plesy

Zase se tančí. Hraje hudba. Lustry svítí. Všude hlasy, smích atd. Každoroční ples našeho gymnázia. Člověk je především bytost společenská,  a proto potřebuje čas pro svoji zábavu, jež pro něj představuje okamžik uvolnění, ve kterém veškeré problémy zmizí (docela a navždy?), jakoby nikdy ani nebyly. Zábava - potřeba každého člověka. A ples? Ples představuje jedno z míst, kde je zábava dovolena nebo spíš lépe řečeno naprosto očekávána. Běda tomu, kdo by na ples přišel v tom svém mundúru starostí a trablí. Ten ať sem raději vůbec nechodí, ať je pěkně doma a tam přečká víkend, než přijde pondělí a on půjde do práce či do školy. Tam už se na něj nikdo nebude dívat jako na idiota. Ne, tam je tento mundúr povolen, vlastně vítán, či do jisté míry i předepsán.

Lidé se chodí na plesy především pobavit. Je to zcela patrné z jejich četných úsměvů, vřelých (někdy i dosti infantilních) přivítání a pozdravů. Zábava se jasně odráží v jejich konverzaci. Mluvit, mluvit se svými přáteli, s přáteli svých přátel a s přáteli přátel svých přátel … Mluvit o všem, co se jen hodí do krámu zábavy. Kdo s kým právě chodí. Jak vypadá to auto, co jste si koupily. Ale ne, tak vy jste byli na Vánoce v Tunisku, no to musela být paráda. Hej ty vole kolik jsi už toho vychlastal. Tak ti tedy povím, že on je úplně nemožnej. Ale z toho si nic nedělej. Mluvit o čemkoliv, s kýmkoliv a kdykoli. Ale mluvit o čem?

K plesové zábavě patří neodmyslitelně tanec, který však má svá jistá pravidla.

Pravidlo jedna – Na první hudební sérii se netančí, tančit na začátku plesu je považováno za čistě neetické chování, které navíc postrádá veškerou ohleduplnost k stále proudícím davům opozdilců bystře se rozhlížejících po sálu, kam by uložili svá šarmantní pozadí.

2 - K tanci se sluší připojit až v okamžiku, kdy je na parketě  alespoň jeden pár. Otázkou jen zůstává, kdo toto pravidlo poruší jako první, aby ples mohl být vůbec plesem. Každopádně to bude velký neomalenec, který dává jasně najevo svoji egocentričnost.

Third rule -  Když už konečně tancuješ, vyvaruj se veškeré konverzace, bude stejně zbytečná, protože přes veškerou snahu nepřekřičíš hudbu – hluk německého messerschmittu. Pokud přesto začne rozhovor, vystříhej se všech vážných témat, důvěrností – prostě všeho, co je pro tebe důležité takovou měrou, že to jistě musí vědět i tvá drahá polovička. Používej jen krátké věty, jednotlivá slova, na která může tvůj partner(ka) odpovídat jasně ano, ne nebo se jen usmívat (v případě, že nejde odvodit ani domyslet význam tvých slov).

Guartum regula – Při tanci se nedívej po jiných párech nebo nemysli na cokoli jiného. Je to krajně neslušné, už jen vůči tvé partnerce, která strávila hodiny vytrvalého pudrování, malování stínů, nanášení krémů, rtěnky, řasenky a dál. Dokonce ani tvého společníka to zrovna nepotěší. Jednak proto, že kdyby to býval věděl dřív, tak nemusel vytahovat tu žiletku a také, a to je jistě přednější, bez jakéhosi očního kontaktu nemůže dosáhnout svých záměrů.

 Ke každému plesu patří neodmyslitelně tanec, který jej jaksi předurčuje k tomu, aby se mohl nazývat plesem. Tanec odlišuje plesy od všech ostatních druhů poněkud lascivních společenské zábavy a pasuje je na příčky nejvyšší – divadla, koncerty, projevy státníků (to mi uklouzlo omylem). Plesy tedy reprezentují tu ušlechtilou zábavu, která člověka povznáší a činí jej lidštějším.

Můžeme to jasně pozorovat na mladém páru - těsné obětí, otočka, jedna druhá, mladíkova ruka spočívá vprostřed jejích zad, její boky poletují ze strany na stranu, ruka pozvolna klesá po ose páteře, úsměv? – ten nebyl dobrý, tak teď? – snad ten už ujde, ruka již plně spočívá na dokonale tvarovaných hýždích.

Pozor, pán ve středních letech si uvolňuje kravatu, za chvíli se již opět opře do keyboardu, z jehož nitra začnou vycházet zvuky emitující kompletní rockovou kapelu a zpěvačka s vyzývavým pohledem přistoupí k mikrofonu. Celý parket je na nohou. Veškeré dosavadní konvence stranou, teď začíná opravdová muzika. Střevíce letí na kraj sálu, sako odhozeno kdesi na židli, kravata pověšena na krk snivé umělkyni, jež se kroutí jako krajta před útokem na svoji oběť. (Otázkou jen zůstává, kdo je oběť. A není kravata jen jakýsa značka, značka oběti?) „A všichni ruce nahoru!“ Kdo doskočí nejvýš? Ten kdo skáče nebo ten kdo skákat nemůže či nechce?  

„Tak to si děláš srandu ne?“ Mladík se malátně vypotácí ze sálu. Žena zkropená od hlavy až k patě litovelskou jedenáctkou stojí chvíli omráčená na místě a pak bere útokem dámskou toaletu. Její přítel je značně rozpoložen, možná by se dalo říci, že jeho chování je dosti nepříčetné. „Ožralá hovada, kdo je má pořád trpět.“

Jak jsem již jednou poznamenal, plesy jsou naprosto seriózní zábavou a za tím si stojím. Představují šanci především pro toho, kdo neví jak naložit se svým volným sobotním večerem, jelikož mu dávají záruku, že se bude bavit (nebo že bude pobaven?). Zábava je na plesech předně volná, můžeš tančit, konverzovat nebo jen tak postávat u baru či už opodál (pod stolem). Plesy nemají v popisu práce, aby člověka deprimovaly, jejich úlohou je především pobavit a tu, tedy alespoň ty v mém okolí, náležitě splňují.

2014