Ženy samoživitelky? Mnohem smutnější téma než Rómové, John a

sčítání lidu dohromady, které si zaslouží minimálně stejný mediální prostor. K tomuto článku mě inspirovalo vyprávění ženy, starající se sama o tři děti, která si sáhla na dno a navštívila peklo, aniž to z lidského hlediska někoho zajímalo. Úředně bylo ale vše v pořádku.

Mezi námi žijí matky samoživitelky, které v lepším případě stíhají tři zaměstnání, aby uživily děti, v tom horším jim sociální policie vyhrožuje jejich odebráním a v tom nejhorším přímo odebere. Prý pro neschopnost se o děti postarat. Známe jejich pocity? Žijí skromně, nemají čas na stávkování a pokud jsou nuceny využít sociální podporu, kráčí na úřad zahanbeně, provinile a tiše zadním vchodem, aby je neviděla závistivá sousedka. Nemají sekretariát, reprezentaci ani čas odpovídat na otázky Václava Moravce. Ten má židle jen pro vševědoucí. Možná se je snažila do Kotle přívést pani Jílková, ale na to nemají čas nebo babičky.

Pokud žádají příspěvek od otce, ten se jim společně s našimi zákony vysměje. Možná úšlebek přidá i zaneprázdněný soudce. Stačí jednou za tři měsíce poslal pár stovek, a soud se spokojí s dokladem o příkladné starostlivosti. Alimenty jsou v mnoha případech fikcí, příjmy na straně otců lze zaretušovat, případně se stanou brigádníky šedé ekonomiky.

Je mnoho vládních i nevládních organizací, které mají v popisu činnosti starat se o menšiny. Ženy samoživitelky ale menšinou z etnického hlediska nejsou, tak co bychom se o ně starali Zviditelnit se na nich nedá a kdo ví, jestli by přišly k volbám, přidat hlas svým zastáncům, možná na to nemají čas. Ať se o sebe postarají samy.

Vyzývám kolegy na blogu a všechny diskutující, aby přidali svůj hlas a názor, který by svým dílem hodil kámen do stojatých vod a přispěl k vědomí, že vedle nás nežijí pouze Nečas, Kalousek, Rómové, sofistikovaní podvodníci a nedisciplinovaní řidiči. Pokud vládnete právním povědomím, o to líp. Lehce vyvrátíte fámy a uvedete věc na pravou míru. Třeba se jen mýlím a příběhy slýchávám "přikrášlené".