Ze Svitav až k Bajkalu. Zastavení první, Moskva.

Výchozím bodem putování na ruském území je Moskva, hlavní město ruské federace s deseti miliony obyvatel. Nejvýznamnější stavbou je Kreml s deseti věžemi, plochou 28 hektarů a Leninem, ale neni to samozřejmě jediná památka.

VŠECHNY OBRÁZKY JSOU KLIKACÍ

Vzdálenost od domova cca 1800 km

Do Moskvy se dopravuje různými způsoby. Doporučuji letecky, to je nejrychlejší a stihnete víc zážitků.

Pak je důležité se oprostit od předsudků a připustit, že Moskva je moderní a pulzující velkoměsto,

kde už lidé nežijí v zemljankách,

a kde se nová doba potkává s historií. Pop patrně přijel do práce meďourem.

Ústředním motivem turistů je

aneb Rudé náměstí, kdyby někdo neuměl azbuku a číslo jedna je Kreml.

 a samozřejmě Lenin, ale už tak netáhne, a může se k němu jen asi dvě hodiny denně

Trošku jsem si musel poopravit názor. Rudé náměstí neni až tak veliké jak by se zdálo z vojenských přehlídek ani rovné a zvláště se svažuje od chrámu Vasila Blaženého, který

K Rudému náměstí neoddělitelně patří. Chrám nechal postavit Ivan Hrozný na památku porážky Tatarů u Kazaně. Má devět věží, tolik dní dobývání trvalo.

Před chrámem je památník s nápisem Občanu Mininoni a knížeti Požarskému vděčné Rusko 1818. Oba stáli v čele porážky Poláků v období smuty, jak Rusové nazývají dobu vladařských zmatků na přelomu 16 století.

Součástí Rudého náměstí je obchodní dům GUM.

Vevnitř je noblesní,

venku orámován květinami,

ale obyčejný Rus si tu tak může snad jedině odpočinout na lavičce, pokud zrovna nejde kupovat něco od Chanelu. Ruské zboží aby zákazník pohledal, teda kromě matrjóšek.

Pojďmě na nádvoří. V Rusku je vsjó balšóje. Třeba dělo, které nikdy nevystřelilo,

zvon, který nikdy nezvonil a

do areálu citlivě zabudovaná sjezdová budova sovětského systému, který sice chvíli fungoval, ale nějak se neosvědčil.

Před chrámem Zesnutí posvátné Bohorodice se zrovna začaly srocovat davy, aby

aby zhlédly nejvíc secvičenou vojenskou přehlídku.

V Rusku jsou balšóje také sochy.

namátkou třeba imperátora vší Rusi Alexandra II.,

maršála Žukova

a především Petra Velikého, což už je přímo megalomanství.

Balšája je také budova ministerstva obrany a

zastihnout se dal ve své době i ten úplně nejbalšój.  Kdyby věděl, že dnes se jeho dvojníci živí focením s turisty, nechal by je i z hrobu jistě popravit.

Balšája je také Lomonosova universita, která má prý 1000 zaměstnanců. Ani bych se nedivil, přezaměstnanost je v Rusku vidět na každém kroku, hlavně u silových složek.

Naproti přes silnici je výhlídka na Moskvu a zde se večer schází moskevská mládež, včetně motorkářů. Byly tu k zahlédnutí zajímavé kousky,

ale nejvíce mě zaujaly dvě vymazlené Kawiny Vulkán, značky kterou také sedlám.

Moskva není mrtvé město a žije svým životem. Možná víc než některá města u nás.

 Žánry a nástroje jsou různé.

Jediné co tu není velké je řeka Moskva. Sice přibližně stejně veliká jako Vltava, ale ve srovnání s ruskými veletoky je pouhý potůček. Jezdí po ní lodě a nabízejí panoramata. Vlevo je vidět vyhlídková plošina.

A mašrůtkou

se dá zajet k chrámu Krista Spasitele, který je největším kostelem. Původní stavbu srovnali komančové se zemí. Nový byl vysvěcen v roce 1999. Interiér je bohatě vyzdobený, až přeplácaný, ale historie a duch dávných věků z něho nedýchá.

Komunisté chtěli na jeho místě postavit palác sovětů se stometrovou sochou Lenina na vrcholu. Člověk se nijak nediví, že dopadli, jak dopadli.

Centrum Moskva je plné květin a

fontán a

extrémně čisté. A protože každý vajgl má svoji uklizečku,

tak toto je jediný vajgl, který jsme potkali.

a na žádné budově ani náznak sprejové výzdoby. Toto je jediné sgrafito v zapadlé uličce, které jsme viděli.

Pokud chce někdo zahájit odvykačku a nechce se mu do odmašťovny, vřele doporučuji zájezd do Moskvy a Kazaně. Potkat v centru normální restauraci je klika, a pokud by měla zahrádku, pak skoro zázrak. Moskvané nekouří a nechlastají, a tak jsme byli za exoty, kteří si dali v poledne pár vodek.

To lidových jídelen jsme potkali víc a vždycky dobrý.

Jen pivo byla tragédie, způsob jakým ho v Rusku točí je podle našich měřítek trestný čin.

Zde je výchozí bod dalšího putování. Nultý kilometr Transsibiřské magistrály. Rok 2001 vyjadřuje dokončení elektrifikace. Další zastávkou bude Kazaň.

předešlá fotoreportáž TAJEMNÝ HRAD SVOJANOV