Když se o někom řekne v dobrém že je blázen, pak je to nadšenec, který ze starého renovuje staronové, bez ohledu na čas a většinou zadarmo. Konečný výsledek pak potěší a okouzlí i čumily. To je případ
zmíněného muzea, umístěného v areálu původní textilní továrny Vonwiller.
VŠECHNY FOTKA JSOU MOJE A KLIKACÍ, TO DÁ ROZUM
Začnu těžkou váhou. Kdo si parní válce pamatuje v akci?
Takhle se seřadily na startovní čáře na dnu otevřených dveří nebo spíš vrat, který se letos koná 20.5.
Plynule přejdu na další těžké váhy, jako jsou lokomotivy, samozřejmě parní. Ta vila vzadu...jak my jezdíme na dovolenou do Švýcarska, tak jeden z potomků původního majitele jezdil na dovolenou skoro do továrny.
Mašinky před akcí odpočívají,
a nabírají síly v podobě výroby páry.
Pak se seřadí, což není jen tak je otočit na ručně ovládané točně,
a pak vozí návštěvníky v areálu a
a kolem areálu.
Jezdí tu i vlaky nákladní.
Všechno se to tak nějak prolíná a tím vzniká rušný dopravní provoz.
Tato lokomotiva stojí před muzeem a na svoje lepší dny teprve čeká
a tato, ač se to nezdá, je skoro dětskou hračkou.
Když už jsme u těch hraček...
ale zůstaneme ještě chvilku venku.
Toto monstrum je ani nevím kolikaradličný pluh.
Stroj v pozadí nějak dojel na kraj pole a už se plužilo sem tam, pomocí navijáku. Věřte nebo ne, toto soustrojí pracovalo ještě v roce 1974 na slovenském Žitném ostrově.
Trošku elegance není na škodu,
a pár hadic taky ne.
Sentinel je parní nákladní auto. Jeho limitem nebylo ani tak uhlí, jako velká spotřeba vody.
Jednokolový motocykl. Replika zhotovená podle předlohy z roku 1894. Nádherná práce.
Tento pohon nás zavádí dovnitř a předznamenává
transmisi.
To je když jeden centrální stroj hlavní osou přes různé převody pohání řemenem spoustu ostatních,
což je v provozu úžasný pohled i zvuk, přesněji cvrkot, viz video na konci.
Ruční šlapací soustruh, představte si ten cit, co soustružník musel mít ohledně volby otáček.
Vyloženě ruční práce má svoji vysokou cenu.
Každý provoz tu má svého mistra.
Auta jsou vždy vděčným tématem muzeí. Zde stojí až v prvním patře. Tím je zajištěno, že jsou neukradnutelná.
Škoda 1101, auto, které mě vždy fascinovalo, až uhranulo, jen nevím proč.
Jestli jsem správně opisoval nápovědu, pak tohle je francouzský Talbot z roku 1949
a tohle produkce USA z poloviny 30 let minulého století Pears Arrow.
Závodní Bentley 1938, UK,
budíků má skoro jako na velínu elektrárny.
A řada dalších.
Nechybí ani bugatka.
No prostě tady mají všechny slavné světové značky,
a taky motorku, na které se ve své největší slávě naháněl Miki Volek holky.
Textilní stroje mají svoji vlastní expozici.
A co třeba mrknou do zákulisí. Patrně byste předpokládali sestavu NCN strojů. Nic takového. Poctivá ruční práce.
Kdyby se vám to moc nezdálo, tak vězte, že tu mají plno práce se zakázkami, které přinášejí do pokladny zajímavé částky. Například tohle je zakázka z Anbliena renovaci železničních dvojkolí.
Takhle to na soustruhu vypadá v praxi.
Když je třeba, vyrobí třeba loď.
Dělnická hospoda je zatím ve výstavbě,
ale kuchyň tu už mají a jistě
v ní budou časem vařit minimálně lidovky a určitě točit
pivo.
Transmise v pohybu v plné kráse.
tématický fotoblog ORLICKÉ HORY NA POHODU
