Všudepřítomná a nechutná politika...Nejste otráveni? Nabízím

fotoohlédnutí za loňským létem. Švejk říkal, že nádraží neuteče, ale moment se neptá a není-li otevřené hledí, tak doslova zdrhne. I tak se kouzlo okamžiku zdaleka nepodaří zachytit pokaždé. Modelka je nádraží,  ale na včelu v okvětí máte zhruba 5 vteřin. Kdo by tu  hledal nahého Topolánka, ukřičeného Ratha, decentního Nečase nebo dokonce zapomenutého Paroubka, ať raději nekliká.

Jaro už je tady. Všude bude zase hojnost.

V létě přibude k hojnosti pohoda.

Toulal jsem se převážně s partou na kole nebo s milenkou.

Na řece Svitavě jsem z cyklostezky mezi Blanskem a Brnem pozoroval mladé labutě. Najednou kde se vzal tu se vzal kačer a jednu z nich nejenom znásilnil, ale ještě se na ni povozil.

Adamov, oslí farma na stejné trase. Vděčná zastávka dospělých a hlavně dětí .

Šumava nabízí mnoho neopakovatelných pohledů. Třeba trojnásobně zabezpečeného bělouše.

Toto stádo kdesi v Orlických horách jsem si chtěl jen z dálky prohlédnout, ale velitelce jsem se zalíbil a jak se zvedla, zvedly se od lesíka i podřízené. Výsledek byl pro všechny příjemný. Krávy postály před objektivem a já jim za to vyprávěl, asi to umím poutavě.

Ovce tak pozorné asi nejsou, kromě jediné. Není divu. Jestli jsem v předešlém případě zastavit chtěl, tak v tomto případě jsem zastavit musel a bylo nás motoristů víc. Bača totiž vedl stádo přes silnici a tempo přesunu nebylo nijak závratné. Fačkovské sedlo mezi Žilinou a Prievidzou.

Hospoda u Rozvětčíka na Berounce. Muži jsou hraví. Jako marketingový tah je to dokonalé, kdo si chce zahrát, musí na pivo. Bez toho to prostě nejde.

Krásnou a elegantní dámu jsem navštívil v železničním muzeu v Lužné u Rakovníka. Tedy bylo jich tam mnohem víc, ale tato se mi zdála nejrafinovaněji nalíčená.

Fajn chlap. S dámou by vytvořil skvělý pár, radost je kdekoliv a kdykoliv potkat.

Svitavská pouť.

Kořenov. Škoda, že nestojí obráceně, jejich indispozice by k dopravní značce ladila ještě více.

Blansko. Vládní a papalášké vozidlo si jistě mnozí pamatují.

Křtiny. V takovém se nevozili a nevozí ani papaláši.

Krkonoše Mumlavské vodopády. Zde se hodí...no coment.

Říkal jsem si...tak pokud toto jsou Rešovské vodopády, vážil jsem cestu zbytečně.

Naštěstí se po chvíli ukázaly v jiném světle a plné síle.

Na hraničním přechodu v Hatích to žije obchodem. Nemám vkus našich jižních sousedů, navíc...oni to na zahrádky opravdu dávají. Povšimněte si bezhlavého psa v popředí.

Přemluvit muže k návštěvě kosmetického salonu může být problém. V Liberci si s tím poradili  dokonale.

V Písku se mi podařil tento snímek. Dal by se nazvat Nedokončené panorama.

Slavkov u Brna, vzpomínkové oslavy Bitvy Tří císařů. Motorizovaná pěchota.

Velké Slemence leží v nejteplejší oblasti Slovenska, takže stačí občas jen přitopit. Proč hned objednávat fůru uhlí.

Užgorod tržnice, oddělení mléka. Důležitá byla kalibrace. Na obalu nezáleželo, ostatně stejně tomu bylo ve všech odděleních. Pro našince jiné hygienické zvyky, zvlášt v oddělení masa, kde se odřezky hazely na zem....volně pobíhajícím psům.

Bylo s podivem, jak malé děti se v pozdní večerní době mohou prohánět po centru Užgorodu bez dozoru rodičů, až po chvíli jsem prozřel. Maminka seděla v zahradní kavárně a autíčko spolu s potomkem měla pod kontrolou...na dálkové ovládání.

Slovensko, Čičmany. Krásná, malovaná s Kofolou a Zlatým bažantem. Moje černá kráska se nemá za co stydět, i když hned vedle parkovali motorkáři z USA. Kdo vi co je tam přiválo, ale čeko-slovensko-americká družba má svoje kouzlo.

Slovensko o několik kilometrů dál. Strašidelný pohled na okraj lesa.

Ukrajina, Seredne. Z takové dopravní značky se i hlava zatočí.

Na tomto dopravním značení by nebylo nic zajímavého, kdyby vzdálenost jako do Kijeva...nebyla v obráceném směru stejná jako do výchozího bodu v České republice. A to Kijev leží přibližně uprostřed Ukrajiny...

Vedle magistrály mezi Mukačevem a Užgorodem, kterou mohu naši řidiči jen závidět. Smysl pro humor mají všude, pokud to nemyslí smrtelně vážně a fotbal tu nehrají.

Moje domovní dveře. Ještě nezačalo pořádně jaro, ale už snovám plány na léto.

Pak příjde zima a bude to na

Na závěr jsem si půjčil fotku z internetu i s původním komentářem... Kdo by jel do Opavy.

Fotky lze převzít jen se svolením autora.