Voní, vrní, machrujou, předvádí se, jsou sexy, i když některé kouří
Vše začalo v Bně na hlaváku u prvního perónu. V hlavní roli čtyřistapětasedma. Nová technika se za ní jen krčila.
A pak se vyjelo. Zkušený parní fotograf ví, že v prvním oblouku, jak my nádražáci říkáme zatáčkám, se všichni vyhrnou z oken, aby vzápětí zapluli s očima plných sazí. Tím se uvolní okna na focení.
Kdyby od sazí nebyl strojvedoucí, bylo by to podezřelé.
Však nejenom lokomotivy, ale i vozy mají svoje kouzlo a ducha, mnozí vzpomenou na dřeváky a
jejich kupátková oddělení.
Nebo na parní topení pod sedačkami. Čím více pářilo, tím méně topilo.
Svoje malé kouzlo měla i obyčejná sklopná sedačku v uličce.
...Spodní klika převrátit na druhou stranu, prostřední sklopit dolu, třetí otevřít dveře....kdyby někdo nevěděl.
Tomuhle se říká natržené okno...
Přechod mezi vozy bylo malé dobrodružství.
Tito cestující do vlaku pasovali jako...no víte co. Dobový ohoz lze obdivovat také i jiných akcí, což mohu prokázat zde
Postupem času se sezení měkčilo
a v Pendolínu se dnes sedí takto.
Příměstská doprava má převést do města najednou co nejvíce pracujících. Do patrového Elefantu by se vešli všichni blogéři a ještě by měla polovina nohy na protilehlé sedačce.
Do Břeclavi přijely parní vlaky najednou, byla to stejná sláva, jako když do města vjel vůbec první. Vzadu se krčí Papoušek, pojmenovaný podle své barevné pestrosti.
Když je velká sláva, přijedou i hosté. Z Rakouska hned dva stroje vedly celý vlak.
Všechny lokomotivy, zvláště pak parní se těšily pozornosti všech, zvláště pak dětí. Všude bylo spoustu voňavého kouře a sazí a ne všichni zvolili vhodné oblečení.
I když nejsou kouzelné jen mašiny, viz zde krátce na ně mrkněme. Hrboun byla lokomotiva určená k tažení těžkých rychlíků. Průměr kol cca 2 metry, což dobře demonstrují fotící se bratři.
Štokr byl naopak určen pro nákladní vlaky, i když tentokrát přivezl osobní. V letních suchých dnech bylo okolí tratě, po které jezdily páry, v trvalém hledáčku hasičů. viz zde
Parní mašiny nezahlídnete jen u nás, ale také třeba na Podkarpatské Rusi v Koločavě. Viz fotoreportáž
Zpět do Břeclavi. Lokomotivu neni třeba vidět, dá se identifikovat i podle zvuku. Už z dálky bylo slyšet, že projede Sergej s těžkým nákladem, odhadl jsem ho na 1000 tun. Vozil klidně i 3000.
Šlechtična už něco pamatuje, ale je stále sexy kočka.
Řídící jednotku má přehlednou a
kotel už neměl otvírací, ale šoupací dvířka. Hned bylo na stanovišti víc místa. Zrovna tak se už nepřikládalo lopatou. Přísun paliva zajišťovalo zařízení s názvem štokr, což je ta roura.
Dalším důkazem, že starší dáma nepostrádá eleganci je třeba elektrická Bobina.
Čmelák dostal jméno podle označení ČM. Tyto stroje byly za dob rozvinutého socialismu expoedevány do země velkého bratra. Každý týden dva. Slouží tam dodnes. Kolik jich bylo zaplaceno neni známo...taky dodnes.
Každou lokomotivu si nádražáci přejmenovali podle nějaké charakteristiky. Můžete posoudit, jak se jim to povedlo...Brejlovec
a Zamračená.
Laminátky byly známé tím, že měla kabinu...z laminátu.
Módní přehlídka nemohla chybět. Mašiny najížděly na točnu a před zraky diváků se točily a právem nakrucovaly. Místa pro diváky bylo málo. O to víc bylo k nepochopení, proč se tam cpal někdo, koho molo nezajímalo...jako dámu dole v rohu.
Pro lepší přehled strojvedoucí přechází ze stanovistě na stanoviště. Dříve bylo jen jedno, u motoráků na střeše. Z dnešní pohledu byl strojvedoucí každý, kdo seděl vepředu.
Během dne vyjížděly do okolí historické vlaky. Jak se to dělá? To se zapřáhne třeba Bejček
a nebo Ferdinandka
a jede se do Mikulova
nebo se naleze do Hurvajzu
a valí se do Lednice.
Celou akcí se prolínala současnost s historií, a tak neni divu, že na své předchůdce se přijelo mrknout i Pendolíno. Bylo hned středem zájmu.
Kouzlo nechtěného. Podmínkou je, mít stále v pohotovosti foťák a být ve správný čas na správném místě. Dvě Pendolína se míjejí, každé šedesátkou. Nádražák to pozná podle reflektorů. Návěst...konec vlaku, dvě červená světla a začátek vlaku...dvě bílá světla.
Zvláštností těchto akcí je, že je to snad jediný den, kdy se na České dráhy nenadává. Činí tak především ti, kteří vlakem už pár desetiletí nejeli. Jak by pak mohli alespoň tušit, že třeba Railjet má spešl oddělní pro děti.
Také lokomotivy mají svoje pohlaví, je jasné, že jedno z trojčat je kluk.
K železnici patří i technika. Kirov unese na spodním háku až 120 tun, tedy lokomotivu.
žádný problém s dvacetipěti tunama.
Ke koloritu přispívaly i dobové postavičky
třeba v CaK uniformě.
Nedisciplínovaní návštěvníci, jako já, se pohybovali hlavně v kolejišti, což bylo samozřejmě zakázané. O to více jsem byl vysílen a hledal, kde by se našla
na vyhledávání mám však talent...Pro milovníky motorek nabízím fotoreportáž zde
mrkněte také na fotoreportáž TRANSSIBIŘSKÁ MAGISTRÁLA
Jaromír Šiša
O tom, jak se máma vyučila prodavačkou, navštívil ji důstojník SS

a štourala se v dějinách. Maminka se narodila v roce 1916 a bylo o 16 let mladší než tatínek. Bydlela v malém městečku v polochudé rodině, dnes známém z natáčení filmu Všichni dobří rodáci.
Jaromír Šiša
Litomyšl, Lázně ducha, parádní zábava plná úsměvů.

V Litomyšli nepramení léčebný pramen ani netryská blahodárné vřídlo, ale pro lázně ducha to neni podmínkou. Jako terapie je předepsán úsměv, dobrá nálada a veselá zábava, což nestojí ani kačku. Ani na vstupní prohlídku nemusíte.
Jaromír Šiša
O tom, jak otec bojoval za císaře pána, hlídal slovensko-maďarské hranice a

četl červenou knihovnu. Tatínek se narodil v roce 1900. Dobře se mu počítají narozky, letos by měl 125 let. Jako úplný mlaďák byl povolán do c.k. armády, ale moc toho za císaře pána nenabojoval, protože byl na frontě zajat.
Jaromír Šiša
Lysice a Rájec-Jestřebí, dva famózní zámky v sousedství.

Dělí je 12 km, což autem nestačíte zařadit ani pětku a na kole je to na pohodu míň než hodina, a ještě s nealko pivem na cestu. Výlet na den a jeden zátah, a to za dveřmi ještě číhá Moravský kras.
Jaromír Šiša
O tom, jak jsem si málem koupil inkontinenční vložky.

Reklamní urologické přestávky patří nedílně k výdobytkům televizní doby. Při jedné z nich jsem k vlastnímu úžasu, patrně nedostatečným přísunem tekutiny, zůstal sedět a díky tomu objevil prostenal.
Další články autora |
Herci, sportovci i politici. Podívejte se na VIP, které dorazily na rozlučku s Bartoškou
Nejen známé tváře z uměleckého světa se přišly v úterý večer rozloučit se zesnulým prezidentem MFF...
Křišťálové glóby a nezapálená cigareta. Bartoškovi vzdávali lidé hold sedm hodin
Široká veřejnost se v úterý naposledy rozloučila s Jiřím Bartoškou. Pražské Rudolfinum bylo pro...
Šok a ticho. Evropští lídři po telefonátu Trumpa s Putinem nevěřili svým uším
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a evropští lídři oněměli poté, co se s nimi americký...
Tragicky zahynul moderátor počasí v České televizi Jan Šrámek
V sobotu odpoledne při nehodě v italských Alpách zemřel dlouholetý meteorolog a moderátor počasí...
Válečná loď se při spuštění na vodu rozbila. Kim Čong-un přihlížel a zuřil
Kolaps sebeúcty, nedbalost, trestný čin! Tak zuřil severokorejský vůdce Kim Čong-un, který...
Každoroční boj. Policie v Cannes zápasí se zloději luxusních hodinek
Do francouzského Cannes na jihovýchodě Francie se každé léto sjíždí hosté filmového festivalu a...
Trhovec Stanjura, milovník tanků Válek. Schillerová napsala protivládní brožuru
Stínová ministryně financí Alena Schillerová se rozhodla následovat předsedu hnutí ANO Andreje...
„Takhle voní beznaděj.“ Německé reportéry šokovala ústecká čtvrť Předlice
Ústecká čtvrť Předlice je místem bídy a diskriminace mnohých Romů, na sex se zde prodávají i...
Jízda jen za světla či pomaleji. Řidičáků pro seniory s omezením přibývá
V Česku přibývá řidičských oprávnění s omezením na cestu po blízkém okolí řidiče, pro řízení jen za...
- Počet článků 573
- Celková karma 37,80
- Průměrná čtenost 3691x