Voní, vrní, machrujou, předvádí se, jsou sexy, i když některé kouří
Vše začalo v Bně na hlaváku u prvního perónu. V hlavní roli čtyřistapětasedma. Nová technika se za ní jen krčila.
A pak se vyjelo. Zkušený parní fotograf ví, že v prvním oblouku, jak my nádražáci říkáme zatáčkám, se všichni vyhrnou z oken, aby vzápětí zapluli s očima plných sazí. Tím se uvolní okna na focení.
Kdyby od sazí nebyl strojvedoucí, bylo by to podezřelé.
Však nejenom lokomotivy, ale i vozy mají svoje kouzlo a ducha, mnozí vzpomenou na dřeváky a
jejich kupátková oddělení.
Nebo na parní topení pod sedačkami. Čím více pářilo, tím méně topilo.
Svoje malé kouzlo měla i obyčejná sklopná sedačku v uličce.
...Spodní klika převrátit na druhou stranu, prostřední sklopit dolu, třetí otevřít dveře....kdyby někdo nevěděl.
Tomuhle se říká natržené okno...
Přechod mezi vozy bylo malé dobrodružství.
Tito cestující do vlaku pasovali jako...no víte co. Dobový ohoz lze obdivovat také i jiných akcí, což mohu prokázat zde
Postupem času se sezení měkčilo
a v Pendolínu se dnes sedí takto.
Příměstská doprava má převést do města najednou co nejvíce pracujících. Do patrového Elefantu by se vešli všichni blogéři a ještě by měla polovina nohy na protilehlé sedačce.
Do Břeclavi přijely parní vlaky najednou, byla to stejná sláva, jako když do města vjel vůbec první. Vzadu se krčí Papoušek, pojmenovaný podle své barevné pestrosti.
Když je velká sláva, přijedou i hosté. Z Rakouska hned dva stroje vedly celý vlak.
Všechny lokomotivy, zvláště pak parní se těšily pozornosti všech, zvláště pak dětí. Všude bylo spoustu voňavého kouře a sazí a ne všichni zvolili vhodné oblečení.
I když nejsou kouzelné jen mašiny, viz zde krátce na ně mrkněme. Hrboun byla lokomotiva určená k tažení těžkých rychlíků. Průměr kol cca 2 metry, což dobře demonstrují fotící se bratři.
Štokr byl naopak určen pro nákladní vlaky, i když tentokrát přivezl osobní. V letních suchých dnech bylo okolí tratě, po které jezdily páry, v trvalém hledáčku hasičů. viz zde
Parní mašiny nezahlídnete jen u nás, ale také třeba na Podkarpatské Rusi v Koločavě. Viz fotoreportáž
Zpět do Břeclavi. Lokomotivu neni třeba vidět, dá se identifikovat i podle zvuku. Už z dálky bylo slyšet, že projede Sergej s těžkým nákladem, odhadl jsem ho na 1000 tun. Vozil klidně i 3000.
Šlechtična už něco pamatuje, ale je stále sexy kočka.
Řídící jednotku má přehlednou a
kotel už neměl otvírací, ale šoupací dvířka. Hned bylo na stanovišti víc místa. Zrovna tak se už nepřikládalo lopatou. Přísun paliva zajišťovalo zařízení s názvem štokr, což je ta roura.
Dalším důkazem, že starší dáma nepostrádá eleganci je třeba elektrická Bobina.
Čmelák dostal jméno podle označení ČM. Tyto stroje byly za dob rozvinutého socialismu expoedevány do země velkého bratra. Každý týden dva. Slouží tam dodnes. Kolik jich bylo zaplaceno neni známo...taky dodnes.
Každou lokomotivu si nádražáci přejmenovali podle nějaké charakteristiky. Můžete posoudit, jak se jim to povedlo...Brejlovec
a Zamračená.
Laminátky byly známé tím, že měla kabinu...z laminátu.
Módní přehlídka nemohla chybět. Mašiny najížděly na točnu a před zraky diváků se točily a právem nakrucovaly. Místa pro diváky bylo málo. O to víc bylo k nepochopení, proč se tam cpal někdo, koho molo nezajímalo...jako dámu dole v rohu.
Pro lepší přehled strojvedoucí přechází ze stanovistě na stanoviště. Dříve bylo jen jedno, u motoráků na střeše. Z dnešní pohledu byl strojvedoucí každý, kdo seděl vepředu.
Během dne vyjížděly do okolí historické vlaky. Jak se to dělá? To se zapřáhne třeba Bejček
a nebo Ferdinandka
a jede se do Mikulova
nebo se naleze do Hurvajzu
a valí se do Lednice.
Celou akcí se prolínala současnost s historií, a tak neni divu, že na své předchůdce se přijelo mrknout i Pendolíno. Bylo hned středem zájmu.
Kouzlo nechtěného. Podmínkou je, mít stále v pohotovosti foťák a být ve správný čas na správném místě. Dvě Pendolína se míjejí, každé šedesátkou. Nádražák to pozná podle reflektorů. Návěst...konec vlaku, dvě červená světla a začátek vlaku...dvě bílá světla.
Zvláštností těchto akcí je, že je to snad jediný den, kdy se na České dráhy nenadává. Činí tak především ti, kteří vlakem už pár desetiletí nejeli. Jak by pak mohli alespoň tušit, že třeba Railjet má spešl oddělní pro děti.
Také lokomotivy mají svoje pohlaví, je jasné, že jedno z trojčat je kluk.
K železnici patří i technika. Kirov unese na spodním háku až 120 tun, tedy lokomotivu.
žádný problém s dvacetipěti tunama.
Ke koloritu přispívaly i dobové postavičky
třeba v CaK uniformě.
Nedisciplínovaní návštěvníci, jako já, se pohybovali hlavně v kolejišti, což bylo samozřejmě zakázané. O to více jsem byl vysílen a hledal, kde by se našla
na vyhledávání mám však talent...Pro milovníky motorek nabízím fotoreportáž zde
mrkněte také na fotoreportáž TRANSSIBIŘSKÁ MAGISTRÁLA
Jaromír Šiša
O tom, jak jsem bránil vlast proti imperialistickým hrdlořezům.

Při malování se leccos ztratí, ale i najde, třeba povolávací rozkaz, oživující vzpomínky na vojnu, spolu s absurditou doby. Služba v Československé lidové armádě byla čestná povinnost a pakárna.
Jaromír Šiša
Mimo jiné jsem navštívil tyto hrady a zámky.

Na jeden příběh stačí většinou jedno psaní nebo focení, ale protože se jedná o sedmý díl tohoto tématu, focení bylo neúrekom a seřazení trvalo průběžně roky. Tak jdeme na to.
Jaromír Šiša
O tom, kde jsem všude různě byl a operativně fotil.

Pěším turistou jsem pouze v případě nutnosti. Dávám přednost kombinaci vlaku s kolem a motorce. Auto nemám ani jsem nikdy neměl, takže jsem v zimě mimo hru a můžu se povalovat u bedny a chodit krmit kočky.
Jaromír Šiša
O tom, jak se máma vyučila prodavačkou, navštívil ji důstojník SS

a štourala se v dějinách. Maminka se narodila v roce 1916 a bylo o 16 let mladší než tatínek. Bydlela v malém městečku v polochudé rodině, dnes známém z natáčení filmu Všichni dobří rodáci.
Jaromír Šiša
Litomyšl, Lázně ducha, parádní zábava plná úsměvů.

V Litomyšli nepramení léčebný pramen ani netryská blahodárné vřídlo, ale pro lázně ducha to neni podmínkou. Jako terapie je předepsán úsměv, dobrá nálada a veselá zábava, což nestojí ani kačku. Ani na vstupní prohlídku nemusíte.
Další články autora |
Chlípní rudoarmějci na lovu. Slavný fotograf nafotil tutlanou sexualitu v SSSR
Seriál Jen rok po Stalinově smrti dorazil do Sovětského svazu Henri Cartier-Bresson. Slavný francouzský...
Koruny místo eur. Reebok nabízel oblečení za hubičku, Češi zběsile nakupovali
Za neobvykle nízké ceny nabízel oblečení internetový obchod značky Reebok. V sekci „výprodej“ na...
V Indii se zřítil letoun s 242 lidmi mířící do Británie, dopadl na lékařskou ubytovnu
Letadlo společnosti Air India s 242 lidmi na palubě mířící do Británie se krátce po startu zřítilo...
Plzeň truchlí, oblíbený učitel a psycholog Václav Holeček nepřežil drama u přehrady
Ve věku třiasedmdesáti let náhle zemřel oblíbený plzeňský učitel, matematik, vědec a psycholog ...
Zlomový nález v septiku. Nová stopa v záhadném zmizení Ivany Koškové
Premium Bylo jí 14 let, když v roce 1997 beze stopy zmizela. Ivana Košková z Příšovic na Liberecku se stala...
Vašemu školství chybí důraz na sociální dovednosti, líčí dánský expert a učitel
Premium Jak nejšťastnější lidé na světě vychovávají sebevědomé a samostatné děti, vysvětlují autoři knihy...
Harvard je nejlepší stranickou školou Číny. Učí kádry komunistické partaje, štve USA
Premium Čína a Harvard mají jedno společné: obě se považují za střed světa. A tak když se Čína ocitla v...
Její pohled uhranul svět. Slavný portrét afghánskou Monu Lisu přivedl do průšvihu
Seriál Je to jeden z nejuhrančivějších pohledů, jaký svět spatřil. Plný tiché krásy, dětské naivity i...
Střelec v Minnesotě napadl demokratické politiky. Vydával se za policistu
Neznámý pachatel střílel v americkém státě Minnesota po členovi místního Senátu Johnu Hoffmanovi....

Obchodní zástupce
Dachmantechnik s.r.o.
Praha
nabízený plat:
50 000 - 150 000 Kč
- Počet článků 576
- Celková karma 37,88
- Průměrná čtenost 3683x