Také k nám přijela parní mašinka a měla vagónky.

Když se něco velkého slaví a vedou tam koleje, největší atrakcí je historický vlak vedený parní lokomotivou. Asi proto že kouří a padají saze do očí. Stejně to bylo při oslavě 120 let od zahájení provozu na trati Svitavy-Polička.

Všechny fotky jsou klikací

Velký bejček k nám vedl vlak tendrem dopředu. To aby soupravu objel a do Poličky už kouřil komínem dopředu.

Po příjezdu vypukla velká sláva a

koho by zajímalo že vedle stojí railjet.

však se na to honorace taky namódila a

ohodil se i starosta.

Zvědavosti podlehnul i prostý lid.

Kontrola nad podřízenými musí být, i když se jedná o slávu.

Slečna průvodčí se moc fotit nechtěla, ale když jsem ji řekl, že rozhodně neni nějaká tuctová dvojka, dala si říct.

Úsměvy vládly od rána....ten borec se mi tam nehodil, tak jsem ho aspoň učísnul.

Základním požadavkem pro parní mašinu je, aby pořádně čudila, jinak to neni ono.

Že si z toho někdo vezme příklad je pouze jeho osobní věc.

Vagony se naplnily, především dětmi a tatínky a mohlo se vyrazit. Zpráva z trati. Vlak vyjíždí ze zářezu pod vendolským kopcem,

jede krajinou,

blíží se do zastávky Pomezi...foto Lubomír Jílek

...Toto je spíše instruktážní fotka...zatáčkám se na dráze říká oblouk. Foto Lubomír Jílek

Mašina je zmapovaná, mrknu na vagóny, kterým se říkalo dřeváky. Někteří si bohužel pamatují. Třeba já. Tohle je ulička v kupé oddělení,

tohle kupé

a tohle zabezpečovací systém hlavních dveří. Kdo neznal obsluhu...nenastoupil, případně nevystoupil...to je horší.

Byla to fajn doba, papaláši si veřejně chlastali a ještě k tomu obřadně.

Veškerou dopravu řídil ze svého místa výpravčí, který nechtěl být jmenován a přepokládalo se, že oproti nadřízenému nelil. Dnes už je doprava na počítače.

Lokomotiv bylo přistaveno víc, třeba dáma v zeleném

a taky Kačena. Jak dvěstěčtyřicítce říkalo pro houpavou jízdu.

Nakrucoval se i Sergej, ale z důvodů krátké vzdálenosti od objektivu byl nevyfotitelný. Tak jsem si ho půjčil z Lužné u Rakovníka.

Vizitka už je ale z místa.

A nebo se soupravy přistavily tak nějak samy, když se v provozu sešly.

Ústředním tématem byly vlaky, ale mezi nádražím a náměstím, kde probíhal další program, pendloval autobus. Samostatná fotoreportáž o městě SVITAVY

Zde bych upozornil na mávající ukazatele změny směru jízdy. Taky si pamatuju, co se dá dělat.

Program na náměstí byl bohatý. I sem se dostavila honorace. Tuto dámu s  boa jsem skoro zakachličkoval.

Jako další doprovodný program vystoupili na faře kovbojové a kovbojky. Nad tím měla od začátku patronát inštance nejvyšší,

ale mohla být spokojena.

Po úsměvech

došlo i na autogramiádu.

Celkem logicky byla na dvoře fary výstava vojenská techniky. Zvláštností této Jawy je, že byla vyrobena pro švédskou armádu. Sněhu tam mají dost.

Koordinace celé akce byla nutná, na závěr bylo na tahu

náměstí. Také zde probíhal bohatý program, i když sem koleje nevedou.

posezení u hudby bylo příjemné, zrovna tak ceny. No uznejte, káva s rumem za šest pětek, to jde.

Malé děti neumí číst ani se rychle orientovat. Od toho jsou rodiče, aby jim ukázali správnou cestu a

co si je třeba vrýt do paměti.

Podařené akce se mají opakovat. Tak příští rok nashledanou.

VELKÁ LOKOMOTIVNÍ FOTOREPORTÁŽ

Související fotoreportáž  SPANILÁ JÍZDA MOTOREK    LÁZNĚ DUCHA