Šikland je areál zábavy na Vysočině s westernovým městečkem, kam se jednou za rok sjedou motorkáři. Výhodou je, že se dopravně nachází uprostřed republiky. Kdyby byl například v Aši, měli by to někteří dost daleko.
VŠECHNY FOTKY JSOU MOJE A KLIKACÍ
Jak vyřešit ubytování je jeden z prvních úkolů návštěvníků areálu. K dispozici je hotel, ale
motorkáři to většinou řeší po svém.
Kdo tu má příbuzné, přespal u nich
Šikland je především westernové městečko,
mimo víkend trošku ospalé,
ale víkendovými programy, zvláště pro děti ožívá a o to víc, když tu mají sraz motorkáři.
To i domácí na ledacos zvyklí, zírají.
Ústředním motivem srazu byly samozřejmě motorky.
Předpokládám, že vás zajímá i fotka z ánfasu.
Motorek přijela spousta různých značek i obsahů. Tak na ně trošku mrkněme.
Modrá, červená i bílá dobrá
a černá, to je klasika.
Řidičkou tohoto Indiána byla žena, což později doložím
Na sraz mohou samozřejmě i motorky více než dvoukolové
stejně tak jako čtyřkolové.
K obveselení účastníků probíhal v městečku program. Vystoupil tento stoicky klidný indián, jak se na indiána sluší,
Honec, který to umí s lesem i pistolí,
pistolnice, která to umí s pistolí i bičem
a kovboj, co patrně požil ohnivou vodu.
Zlatým hřebem každého srazu je spanilá jízda. Nejdříve je třeba seřadit konvoj. Na to není žádné pravidlo. Nezáleží na tom, jaké obsahy se vedle sebe postaví.
Vliv nemá ani délka či barva copu,
natož věk nebo pohlaví.
Jen je třeba vyčkat, až se všichni porovnají
a u toho třeba pokecat.
a pak se zavelí nastartovat stoje a připravit. Zde je názorný příklad jak nastupuje batůžek, druhou nohu pak přehodí.
a potom už se jede.
Motorkáři se na silnici pravidelně zdraví, což mnozí z vás jistě zaregistrovali, ale když je pozdraví někdo jiný, třeba fotograf, rádi mu odpoví, včetně batůžku.
Zde je již dříve avizovaný Indián se svoji řidičkou, jen mi už trošku vyjela ze záběru, ale důkaz to je dostatečný.
No a na závěr společné focení a natáčení, protože zvuk je v tomto případě neméně důležitý.
Snad ještě poznámka. Motorkaření není zdaleka jen doménou mužů, tak schválně, když si obrázek zvětšíte kliknutím, kolik na něm napočítáte žen?
Co se týče občerstvení, nebylo na co si stěžovat, zvláště osvěžujících polévek bylo dostatek a
k dispozici byly i stylové restaurace,
ale člověk se v těchto případech rád uskromní
a stejně tak pivo v plasťáku není zásadní problém,
protože vládla pohoda.
