Putování za dřevěnými kostelíky z Krušných hor až na Koločavu.

aneb dřevěný fotoblog na jedno brdo. Byl to dlouhý, ale báječný výlet na mnoho plných nádrží a šlápnutí do pedálů, a tak  chvilku trvalo vše nafotit, sestavit a okomentovat. Rozhodně to ale zdaleka nejsou všechny kostely, které

lze na trase potkat. Některé kostely jsou přístupné i s průvodcem, jinde je umístěn kontakt kam se k prohlídce nahlásit a někdy se musíte spokojit jen s obchůzkou. Tak jedem, nebude to žádný kvapík, ale na pohodu.

VŠECHNY FOTKY JSOU MOJE A KLIKACÍ

Český Jiřetín. Kostel sv. Jana Křtitele ze 17. století. V roce 1969 byl přenesen z původního místa v nedaleké obci Flaje, zatopené přehradní nádrží.  Následně proběhla rekonstrukce. V roce 1999 poprvé do kraje zazněl jeho zvon.

Praha, Kinského sady. Už bohužel jenom vzpomínka, protože Chrám svetého archanjela Michaela vyhořel, a tak jen dodám, že byl postavený v 17. století u Mukačeva. V roce 1929 ho Rusíni věnovali Praze. Převážen byl čtyři speciálními vagóny.

Loučná hora. Kostel svatého Jiří byl dokončen roku 1780. V roce 1931 povolil zemský úřad subvenci, dnes dotaci, 8000 Kč. O tři roky později se provedlo další zabezpečení v ceně 11 987 Kč. Co se za to dalo tehdy pořídit? Vyvazování nových stěn, nátěr, oprava východní stěny, říms, krovu na západní straně. Dále šalování střechy prkny a pokrytí lepenkou.

Hradec Králové, Jiráskovy sady, kostel svatého Mikuláše Divotvorce. Původně stál na Slovensku v obci Habura. Město jej ve špatném stavu zakoupilo a v roce 1936 otevřelo k památce padlých legionářů. Zásadní rekonstrukcí prošel v letech 2016-2019. 

Dobříkov u Chocně, kostel Všech svatých, postavený roku 1769 v obci Velká Kopaň na Podkarpatské Rusi, kde chátral. Na svoje náklady ho v roce 1930 nechal přemístit a opravit senátor Klofáč. Je postaven z ručně otesávaných dubových fošen, střecha a překryty jsou šindelové.

Slavoňov. Malebný celodřevěný kostel sv. Jana Křtitele z roku 1553 je častým cílem turistů. Původní nástěnné malby byly přemalovávány i zabíleny, ale po rekonstrukci v letech 1970-1974 opět obnoveny. Ve zvonici je umístěn ojedinělý komplet tři zvonů. Od otevření je stále živý a nepřestal plnit svoji původní funkci. Stále tu probíhají křty, svatby a pravidelné bohoslužby.

Dřevěný kostel sv. Petra a Pavla v Liberku je dalším dokladem lidové tvorby. Zaujme dřevěná stupňovitá zvonice a roubená fara a také barokní interiér s kazetovými stropy a na dřevě malované obrazy i dřevěné sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého od místního rodáka F. J. Prokop, který to dotáhnul až na sochaře u císařského dvora za vlády Marie Terezie.

Velká Lhota, toleranční kostel sboru Českobratrské církve evangelické. Patent císaře Josefa II. z roku 1783 umožňoval protestantům s omezením stavět kostely. Nesměly být přímo u cesty, mít věž, ale i tak pokrok. Dodnes se tu pravidelně konají bohoslužby. Jako farář tu  působil Jan Karafiát, autor Broučků. Má v kostele vzpomínku a v okolí naučnou stezku.

Broumov, hřbitovní kostel Panny Marie. Nejstarší památka lidové sakrální architektury, vybudovaná kolem roku 1450 a zpřístupněná v roce 2009. Na ochozu kostela jsou umístěny náhrobky ze zrušených hrobů a popisy katastrofických událostí. Kostel je unikátní nejen stářím, ale i technikou stavby, hrázděnou konstrukcí z mohutných dubových trámů.

Hned naproti přes silnici sídlí místní opat.

Žárová, roubený kostel svatého Martina. Zachoval se v původní pozdně středověké podobě, bez úprav a dostaveb. Byl pouze opravován, naposledy v roce 2012. Je postaven ze dřeva strženého kostela v nedalekých Velkých Losinách. Interiér zdobí barokní oltář s původním obrazem svatého Martina.

Maršíkov, kostel sv. Michala z roku 1609. Renesanční stavba, postupně barokně a rokokově upravena. Největší rekonstrukce proběhla v roce 1931, poslední v roce 2000. Interiér je původní. Hned pod kostelem sídlí velice ochotný kostelník. Když ho požádáte, tak vás pustí dovnitř a přidá historii.

Na trase z Karlovy Studánky do Jeseníku nemůžete v obci Vidly minout kapli svaté Hedviky, patronky Slezska, Berlína a snoubenců. Stojí nad křižovatkou a vede k ní stezka s dřevěnými schody. Byla postavena v roce 1936 na místě kdysi původní. Oltář zdobí olejomalba Hedviky. Některé obrazy a artefakty byly ve 20. století prachsprostě ukradeny.

Jeseníky, Paprsek. Dřevěná kaplička sv. Kryštofa vystavěná nákladem pana Miloslava Míky u příležitosti jeho šedesátin. Vysvěcena byla v září 2009. Zvon pochází z kostela v zaniklé osadě Grund Messinghammer. Interiér kaple zdobí obrázky křížové cesty, které vytvořila významná československá horolezkyně Dina Štěrbová.

Blansko, Kostel svaté Paraskivy. Původně stál v Nižním Sedlišti na Podkarpatské Ukrajině. V roce 1936 byl rozebrán, po železnici převezen a smontován na současném místě. Opravami procházel v letech 2001-2014. Nikdy neměl zvony, prvními byl osazen až v roce 2013.

Rožnov pod Radhoštěm. Dřevěný kostel svaté Anny stojí v místním skanzenu. Postaven byl v letech 1939-1941 jako kopie vyhořelého kostela z obce Větřkovice.

Albrechtice. Roubený kostel svatého Petra a Pavla, postavený v roce 1766 z dubových klád a jedlových fošen se šindelovou střechou v počtu 90 000 kusů. Poslední rekonstrukcí prošel v roce 2008. Stihl ho osud mnoha kostelů, kdy mu zvony byly odebrány pro válečné účely.  Kostel je postaven ve znamení osmiček, má 18 metrů délky, 8 metrů šířky, věž vysokou 18 metrů, 8 oken a v každém 8 skleněných výplní.

Velké Karlovice, římskokatolický kostel Panny Marie Sněžné z roku 1754 má půdorys kříže a obvod je zalomen 24 úhly, uprostřed s dvoustupňovou věžičkou, což je hodnoceno, jako špičková lidová technologie. V roce 1946 bylo do kostela zavedeno elektrické osvětlení, včetně skleněných lustrů, které daroval majitel skláren v Karolínce Solomon Reich. Interiér byl původně bez nátěru, který byl proveden až před rokem 1900 bílou olejovou malbou.

V nedalekém údolí Pluskovec stojí kaple svatého Huberta. Stavba byla ukončena roku 2014. Dominantou kaple je oltář 4 metry vysoký a tři metry široký, který vznikal dva roky. Na křídlech oltáře je zobrazeno celkem 12 výjevů z Hubertova života. Ve stráni kolem kaple můžete obdivovat galerii dřevěných soch od valašských řezbářů.

A jsme na Slovenku. Ze široké nabídky vybírám pouze trasu ze Sniny do Uliče. Topoľa. Řecko katolický srubový kostel cerkve sväteho Michala s ochozem. V letech 1968-1973 prošel rekonstrukcí a změnou vzhledu. Z původních tří věží zůstala jen jedna. Interiér zdobí obrazy na plátně.

Ruský potok, Pravoslavný kostel sv. Michala Archanděla. Další dřevěný skvost na trase do Uliče. Byl postaven v roce 1740 a rekonstrukcí prošel v letech 1968-1973. V interiéru je ceněn především ikonostas a liturgické knihy. Hned vedle stojí kamenný kostel Nanebevstoupení Isusa Christa.

Inovce, nedaleko hranic s Ukrajinou, chrám svätého Michala archanjela. Jeden z nejmladších dřevěných slovenských kostelíků byl postaven v roce 1836 a rekonstruován koncem devadesátých let minulého tisíciletí.

Uličské Krivé, gréckokatolícky chrám sv. archanjela Michala. Byl postavený v roce 1718 a poškozen v roce 1944. V letech 1988-1992 prošel kompletní rekonstrukcí. Uvnitř se nachází vzácné ikony, některé starší než samotná stavba. Dodnes je sakrálně živý.

Přímo v Uliči můžete etapu ukončit ubytováním a při té příležitosti si v modelech prohlédnout galerii dřevěných kostelů v okolí.

Ve Slavkově dýchám za Francouze, abych je jako turisty potkal na úzké cestičce ke kostelíku svetého Mikuláša v Ruském Bystrém. V dešti návštěvníci nebo věřící ocení zastřešené zápraží. Kostel je vyzdoben ikonami. Nejvíce je ceněna ikona Ukřižování. V roce 2008 bylo osm dřevěných památek pod názvem "Dřevěné chrámy slovenské části Karpatského oblouku" zapsána do knihy UNESCO.

A ještě nahlédnutí do kraje, kde o dřevěné kostely není obzvlášť nouze, tedy na Podkarpatskou Rus. V užhorodském skanzenu stojí tato noblesní stavba a při své velikosti a rozlehlosti platí, jako pro mnohé jiné...postaveno bez použití železných spojovacích materiálů.

Kostely a kostelíčky jsme potkávali při ukrajinském putování často. Tento, tuším v obci Herynkovo je takovou skládankou. Zde jsem poprvé viděl a slyšel pravoslavnou mši. Pop nestál na kazatelně, ale uprostřed kolečka věřících a po celou dobu se zvláštním temným způsobem zpívalo nebo spíš mumlalo.

Některá kostely byly tak trochu hybridní. Ze dřeva i cihel a jen tak mimo zastavěnou oblast.

a některé, řekněme poněkud zvláštní. Něco jako kostel s proskleným obejvákem.

Spoustu kostelů jsem přeskočil a je tu Koločava a kostel Svatého Ducha. Za dob socialismu sloužil jako muzeum ateismu v čele s vrchním bohem Leninem. V rohu zahrady jsou hroby českých četníků, které zastřelil Nikola Šuhaj loupežník. Ukecaná průvodkyně vám bude vyprávět až do úplného vyčerpání...vašeho.

na čestném místě tu střeží tuto mapu.

Snad na závěr jen ujištění, že v tomto kraji jsme nijak nestrádali.

To ale až tak úplně neplatilo pro železniční dělníky, s kterými jsme pokecali někde na trase. Nakonec jsme si společně pochutnali na bramborách se špekem, pečených v popelu ohně z  naolejovaných dřevěných pražců.

Další cestovatelsky tematická fotoreportáž MODELKY NA ZÁMKU NOVÉ HRADY