Putování k Bajkalu, zastavení páté a předposlední, Irkutsk.

Město leží kousek od Bajkalu, tedy na ruské poměry. Založení je datováno roku 1661. Ze všech navštívených měst mě Irkutsk zaujal nejvíc. Snaha o dokonalost tu střídá sympaticky uvolněný režim, kdy je i v noci kam zajít na vodku.

VŠECHNY FOTKY JSOU MOJE A KLIKACÍ.

vzdálenost od domova 6000 km

Dění a život kolem Transsibiřské magistrály jsme monitorovali z vlaku. Sem tam nás překvapila nějaká ta břízka, ale

míjeli jsme i lidská obydlí se zvědavci.

Ovšem to neznamená, že nás dění ve vlaku nezajímalo a když Sibiř, tak Sibiřská koruna se nám zdála vhodný společník.

 Co by to bylo za ruské město, kdyby jím neprotékala pořádná řeka. Tohle neni jezero, to se v Irkutsku vlévá do Angary Ušakovka.

Na ryby se tu nechodí za město k rybníku, stačí nahodit z nábřeží v centru.

Na stejném břehu pod Znamenským klášterem stojí trojramenný kříž. Tam byl popraven admirál Kolčak. Československé legie ho vyměnily za volný průchod.

Moskevská brána, svého času jediná říční přístupová cesta.

Ve městě lze snadno najít mnoho sakrálních staveb. Třeba chrám Zjevení. Po říjnové revoluci sloužil jako pekárna.

 Interiér k tomu přímo vybízel.

Ve Spaském chrámě, který má jako jediný na Sibiři malby i na vnější fasádě, byly v době stalinismu byty a kanceláře.

Kazaňský pravoslavný chrám, byl postavený roku 1885 v novobyzantském stylu. Možná měl v jisté době také praktické využití.

Tak jasněže by se tam nemělo fotit.

Co se týče soch, lze jich potkat hodně. Právě tento chlapík, jménem Jakov Pochabov, tu založil pevnost, od které se celá historie města odvíjí.

Imperátor Alexandr III., s holubem na hlavě. Stejně tak se mi podařilo

vyfotit na Staromáku Jana Husa. Mám na to asi talent a raději nefotím selfíčka.

Hrdina Velké vlastenecké války. Na to se v Rusku dbá. Když už jsem vyčekal horizont bez postav, strčil mi tam zase hlavu náhodný kolemjdoucí.

A vysochané, případně odlité,  jsou tu i mnohé jiné osoby.

Pojďme vyrazit do ulic. Název jedné z nich nám je povědomý,

i když ruština nezná písmeno H. Jaroslav Hašek přišel do Irkutsku v červnu 1920 jako vedoucí zahraničního oddělení politického oddílu páté armády a pobyl zde 3 měsíce. Prý mu tu postaví i sochu.

Čímž jsem se dostal k jedné z nesmrtelných hlášek z Osudů dobrého vojáka Švejka, kdy doktor Grünstein pravil: "Já vás tu léčím a vy se dobrovolně zabíjíte žrádlem". Druhou část výroku jsme v Rusku naplňovali měrou vrchovatou.

Některé ulice nebyly úplně TOP

ani před KFC to nebylo v cajku

Tak to je, když se buduje za plnýho provozu. Dlaždiči pracovali i v noci, ale i tak byl počet přesazených dlaždic zcela mimo toleranci, tedy na naše poměry.

Tato socha se váže k historii města, kdy černý babr, ve staroruštině tygr, drží v tlamě červeného sobola. Stejný výjev má městský znak. Symbol vzniknul v 17. století, ovšem není zcela jisté kdy a za jakých okolností.

Za sochou začíná něco jako obchodně, gastronomicky, zábavně, komerční zóna.

no, možná trochu kýč.

Zajít se dá také na tržnici

a nebo na blešák.

Uličky a domečky jsou ve městě noblesní.

 8A luxusní

šestnáctka retro, když okenicemi schovají plasťáky,

ale devadesát čtyřka fakt nic moc.

Bylo v Rusku zvykem, posílat nepřátele a nepohodlné občany na Sibiř, což byl také případ Děkabristů, kteří bláhově snili o konstituční monarchii a obdivovali francouzskou revoluci. Usadili se tu po vypršení trestu a město především kulturně povznesli. Dnes je na místě kde žili, muzeum Děkabristů.

Hned naproti je hřbitov zbouraných staveb.

Nedaleká vodní nádrž je oblíbeným výletištěm. Kotví tu různá plavidla, mimo jiné

i ledoborec Angara, kde je umístěno muzeum plavby po Bajkale. Pro nás je zajímavé, že se do střetů na vodě úspěšně zapletli i naši legionáři, a tak se bajkalská šarvátka stala první „námořní“ bitvou naší země.

Naproti se nám podařilo po dlouhém školení zdokonalit personál v točení piva.

Místní MHD má poněkud archaickou technikou, kterou většinou řídí ženy. A žádné automaty, ve vozech prochází průvodčí, který vybírá peníze nebo nastavuje přistroj kartě. Bylo úsměvné, když mně pak doma bankovní výpis informoval...Transport Irkutsk 15 rublů, -5,61 Kč.

V provozu lze potkat různé dopravní prostředky a

řidiči u sebe musí mít hodinky, jinak by mohlo dojít k čelní srážce.

Město žije i v noci. Například typicky ruskými motivy

 v typicky ruských restauracích,

kdy máte vždy přesný přehled o čase.

předešlá fotoreportáž  ZASTAVENÍ PŘEDEŠLÉ, KRASNOJARK.