Pangermánství a nenávist k Čechům a židům našel už v kolébce. Od mládí byl členem všech možným proněmeckých a protičeských organizací. Začal jako neúspěšný knihkupec a po hvězdné kariéře skončil na šibenici. Těžko najít v našich
dějinách více nenáviděného "spoluobčana". Třetí protektor Daluege o něm prohlásil: Neznám nikoho jiného, kdo by víc nenáviděl Čechy.
Narodil se roku 1898 v Karlových Varech. Otec mu dal jméno podle nacionalisty Karla Hermanna Wolfa. V dětství přišel při hře o pravé oko, což mu údajně způsobili čeští spolužáci. Po neúspěchu na právnické fakultě Německé univerzity v Praze se živil jako úředník a knihkupec.
Od mládí byl zapojen do proněmeckého hnutí, které ho vyneslo až po bok Konráda Henleina. Po úspěchu Sudetoněmecké strany v parlamentních volbách v roce 1935 se stal paradoxně ústavním činitelem a postavil se do čela poslaneckého klubu. Parlamentní práce se ale nezúčastňoval, mandát mu sloužil jen jako zdroj příjmů.
Po Norimberském sjezdu NSDAP začala Sudetoněmecká strana zcela plnit pokyny z Německa a ty zněly, rozvrátit Československo provokacemi. V září 1938 byl Hitlerem k tomuto účelu založen Sudetoněmecký sbor neboli orneři. To už byl Frank osobně instruován Hitlerem. Odpor československých orgánů však rozletu ustřihnul křídla a vše ukončila až vyšší politika v podobě Mnichovské zrady, viz zde.
Začala éra Česko-Slovenské republiky, ukončená v březnu 1939 obsazením zbytku státu a vyhlášením Protektorátu Čech a Moravy. Frank byl povýšen do hodnosti Gruppenführera SS a jmenován říšským sekretářem. Protektorem se stal šlechtic Konstantin von Neurath, patrně na žádost Háchy, aby do úřadu nebyl jmenován sudetský Němec.
S Heydrichem, který vystřídal ve funkci Neuratha, si v cílech a prostředcích dobře rozuměli. Bydleli vedle sebe v Panenských Břežanech. Po smrti Heydricha byl, ke své nelibosti, opět přeskočen ve funkci protektora, ale Daluege a Frick byly už jen pouhé loutky. Moc pevně uchopil Frank. Mezi jeho obliby patřily přednášky, "dokazující", že Češi jsou omylem. Na srazu pohlavárů v Karlově Studánce řekl: Čechy a Morava patří nezvratně a provždy k říši. Leží v německém politickém a životním prostoru, což zakazuje politickou samostatnost...Při návštěvě Guvernamentu prohlásil: Kdo zná historické souvislosti pochopí, že šílená politika Masaryka a Beneše, která vedla k zřízení Československa, byla jen přechodná epizoda.
Když se v srpnu 1943 stal členem říšské vlády ve funkci ministra pro Čechy a Moravu, jeho moc se stala neomezenou. Ztotožnil se s ideou Heydricha v době války nechat Čechy v relativním klidu, aby vyráběli zbraně, po vítězství je zlikvidovat. Nebyl zastáncem okamžité likvidace, říkal tomu odpolitizování.
Ještě v květnu 1945 varoval svoje spoluobčany, jak je najednou začal nazývat, že každou vzpouru utopí v krvi a dál podepisoval rozsudky smrti. Pak už nastal strmý pád. Jen pár hodin před příchodem Rudé armády opustil s manželkou a štábem Prahu a v Rokycanech byl zadržen. Když byl předveden k výslechu a uviděl československou uniformu, tvrdil, že je politickým zajatcem Američanů. Generál Ečer ho zchladil: Ne, jste obviněn ze sprostých zločinů a od roku 1944 uveden na listině válečných zločinců. Budete vydán k potrestání Československé vládě.
Ve vězení sepsal servilní dopis s žádostí o přidělení odlehlého místa, kde by s rodinou dožil. Bohuslav Ečer ho však nelitoval: Už si naříkáte na osud? České matky a otcové také měli svoje rodiny, když jste je dal vraždit. Tehdy jste s nimi neměl slitování.
Neměl ho ani mimořádný soud a předal Franka, který samozřejmě plnil jen rozkazy, dne 22.května 1946 katovi. Veřejné popravě přihlíželo 5000 lidí.
Vila K.H.Franka v Panenských Břežanech
Zdroje:Jan B.Uhlíř Karl H. Frank, Emil Hruška Pán Protektorátu, Dějiny zemí koruny české
Tématisky související článek 130 LET OD NAROZENÍ ALOISE ELÍÁŠE
